Dvě z pěti srážek zaviní tím, že tramvaji nedají přednost při odbočování vlevo. "Řidiči osobních aut zkrátka často zapomenou, při snaze nezdržovat kolonu za sebou, zkontrolovat kromě protijedoucího silničního i souběžný tramvajový pruh," komentoval údaje provozní ředitel brněnského Dopravního podniku Jiří Valníček.
Ukázkovými místy, kde k takovým nehodám dochází, jsou podle statistik hlavně ulice Lidická a v návaznosti na ni Štefánikova či Palackého. "Většinou takové nehody končí jen promáčknutými plechy, ale v některých případech dochází i k těžkým zraněním nebo statisícovým škodám," dodala mluvčí Dopravního podniku Linda Škrancová.
Auta versus tramvajePočty a nejčastější příčiny nehod tramvají a jiných vozidel v Brně. Čísla jsou za období leden - říjen 2011. V závorce je uveden nejčastější viník. Nehod tramvají celkem 296 (Zdroj: Oddělení dopravních nehod DPMB) |
Převážnou vinu řidičů aut v podobných kolizích potvrdil i mluvčí brněnské policie Pavel Šváb. "Je to ale dáno i tím, že tramvaj má ve většině situací přednost. Aby byl při střetu s autem na vině tramvaják, musel by se provinit závažněji. Třeba projet na stůj nebo špatně vyřešit přednost na křižovatce," vysvětlil.
Další situací, kdy je nehoda vinou řidiče tramvaje, nastává tehdy, když neodhadne profil a snaží se projet úzkým místem, kde je například částečně zaparkované vozidlo. Takových nehod bylo letos přes čtyřicet, tedy asi 14 procent z celkového počtu kolizí.
Řidiči, kteří na tramvaje nejsou zvyklí, je mohou přehlédnout
S nebezpečím srážky při odbočování vlevo souhlasí i oslovení instruktoři brněnských autoškol, kteří mají město i s jeho záludnými úseky velmi dobře projeté. "Paradoxně je to i kvůli tomu, že tramvaje jsou dnes moderní a tiché a hlavně řidiči z venkova, kteří na ně nejsou zvyklí, je mohou přehlédnout," popsal jeden z důvodů nepozornosti majitel stejnojmenné autoškoly Ladislav Nádeníček.
Podle něj také ale není při odbočování vlevo vždy faktická vina pouze na řidiči auta. "Asi tak čtvrtině nehod by mohl předejít tramvaják, kdyby jel ohleduplně," odhadl Nádeníček.
Na mysli má hlavně situace, kdy si při odbočování vlevo řidič najede na volné koleje (což v případě, kdy neohrožuje ani neomezuje tramvaj, může), ale dříve, než ho protijedoucí pruh pustí, se tramvaj objeví a zezadu do auta narazí.
Takovým nehodám se podle mluvčí Škrancové snaží řidiči tramvají zabránit. Často to ale nejde. "Řidiči aut si neuvědomují, že zatímco oni zastaví prakticky na místě, brzdná dráha tramvaje je 40 až 50 metrů. Měli by si někdy řízení tramvaje zkusit, pak by si možná dávali větší pozor," komentoval problém řidič tramvaje Jiří Singer, který po Brně "šalinou" jezdí šestnáct let.
