V tramvajovém depozitáři v Brně-Líšni se nachází šest desítek vozidel (na

V tramvajovém depozitáři v Brně-Líšni se nachází šest desítek vozidel (na snímku správce sbírky Miloš Tlaskal). | foto: Petra Mášová, MF DNES

Tramvajový depozitář skrývá stoleté unikáty, na další už nemá prostory

  • 7
Tramvajový depozitář v Brně-Líšni, ve kterém je k vidění i parní tramvaj z 19. století, se potýká s nedostatkem místa. Pro návštěvníky se navíc otevírá jen několik měsíců v roce a pouze po předchozí domluvě. Pokud by se ale celou expozici podařilo přesunout do Králova Pole, byla by běžně přístupná veřejnosti.

Miloš Tlaskal pracuje jako správce veřejně přístupného depozitáře v muzeu MHD v Brně-Líšni. K jeho pracovní náplni tak patří i role průvodce návštěvníků, kteří se objednají k prohlídce expozice.

"Tuto možnost nabízíme dva měsíce před prázdninami a pak v září a říjnu. Je potřeba zavolat deset dní předem, abychom se domluvili na přesném termínu. Ročně tak k nám přijede několik stovek zájemců," vysvětlil fanoušek tramvajové historie.

Muzeum tramvají

Veřejně přístupný depozitář tramvají se nachází v brněnské Holzově ulici. Dříve zde bylo nádraží místní dráhy Brno - Líšeň. 

V současné době se zde nachází 60 vozidel, mezi nimiž nechybí ani první elektrický vůz brněnské tramvaje z roku 1900.

Ročně sem zavítá několik stovek návštěvníků. Převládají mezi nimi příznivci MHD.

Pro veřejnost je otevřen v měsících květnu, červnu, září a říjnu. Návštěvu je nutno objednat nejméně 10 dní předem na telefonním čísle 541 421 480. Vstupné činí 20 korun.

Ke své práci se dostal díky brigádám, které se v muzeu konaly v osmdesátých letech pravidelně každou sobotu. "V té době jsme dokázali opravit několik exponátů, po změně poměrů už ale měli všichni jiné zájmy," dodal.

Za zrodem muzea stály oslavy v roce 1969

Líšeňská expozice čítá 60 vozidel. Pocházejí z řady českých a slovenských měst, kde jezdila na třech různých rozchodech. Tím je ojedinělá v celé republice, protože ostatní muzea se zaměřují pouze na tramvaje, které jezdily v daném regionu. Platí to i historické sbírce v pražské střešovické vozovně, kam proudí každoročně desítky tisíc návštěvníků.

Impulsem k vytvoření kolekce historických vozidel městské dopravy byly oslavy stoletého výročí od chvíle, kdy se v Brně objevila první "koňka". Dopravnímu podniku se v roce 1969 podařilo získat zajímavé exponáty z různých období, jež se staly základem dnešní sbírky.

Tu tvoří populární parní tramvaj Caroline z 19. století, která pravidelně vyjíždí na brněnské koleje, dále také unikátní kropicí tramvaj z roku 1928 nebo nákladní tramvaj z přibližně stejné doby. Sbírky se začátkem sedmdesátých let ujalo technické muzeum a postavilo pro ně haly na již nevyužívaném nádraží místní dráhy Brno - Líšeň v dnešní Holzově ulici.

Autobusy a trolejbusy se přestěhovaly do bývalých kasáren v Řečkovicích, provozuschopné tramvaje, které se účastní občasných jízd, přebývají ve vozovně v Medlánkách. Přesto se v depozitáři potýkají s nedostatkem místa.

V tramvajovém depozitáři v Brně-Líšni se nachází šest desítek vozidel (na
V tramvajovém depozitáři v Brně-Líšni se nachází šest desítek vozidel (na

"Proto nepřijímáme žádné nové přírůstky, poslední volné plochy se navíc plní náhradními díly, které se nám daří průběžně získávat. Myslím, že není daleko doba, když už se sem nedostane žádný návštěvník," popisuje Tlaskal.

Tramvaje by se mohly stěhovat do Králova Pole

Oživení muzejního areálu by pomohlo obnovení tramvajového provozu mezi Stránskou skálou a Líšní. Tato akce ale nepatří mezi priority brněnského Dopravního podniku.

"V současnosti je na prvním místě výstavba tratě ke kampusu v Bohunicích. Poté chceme prodloužit koleje v Bystrci na Kamechy a ze Štefánikovy čtvrti na Lesnou. Teprve potom by přišla na řadu trať do staré Líšně," říká Jan Seitl z Dopravního podniku.

Jako reálnější se jeví varianta počítající s přesunem všech exponátů do velké haly v sousedství technického muzea v Králově Poli. Zájemci o dopravní historii by zde našli i dobové autobusy a trolejbusy.

"K záměru jsme vypracovali studii. Nejprve je však třeba dojednat směnu pozemků, kdy nabízíme jako protihodnotu část našeho areálu v Řečkovicích. Pokud by se uskutečnila, stačilo by postavit stometrovou kolejovou spojku ke stávající trati," uvádí náměstek ředitele technického muzea Ivo Štěpánek.