Z tréninku musí sedmatřicetiletý trenér občas nečekaně odběhnout, je totiž řidičem předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, a proto musí být neustále k dispozici.
"Většinou ale vím dopředu, když je potřeba někam jet," vysvětluje Smejkal. Všechno se podle něho dá bez problémů domluvit. "Proto má tým tři trenéry, když nemůžu přijít já, trénuje někdo jiný," dodává.
Všichni tři totiž trénují dobrovolně, každý z nich musí práci na hřišti skloubit se svým zaměstnáním. "Tréninky jsou většinou odpoledne a zápasy hlavně o víkendu, takže paní předsedkyně mě hodně pouští," usmívá se Smejkal. "Řekl bych, že nám docela fandí," přiznává.
Sám hrál fotbal závodně až do šestnácti let, pak ale musel na vojnu a skončil. "To ale nebylo v Brně, já jsem z Vysočiny. Do Brna jsem přijel na Metalliku a už jsem tady zůstal," směje se. V Brně potom našel kromě nové práce i nový koníček. A to úplně náhodou.
"Manželka dala kluky před čtyřmi roky na fotbal a ve Spartě mě oslovili, jestli bych jim s týmem nechtěl pomoct," říká Smejkal. "Připadalo mi to jako dobrý nápad, a když jeden trenér skončil, protože mu to manželka zakázala, začal jsem kluky trénovat místo něj," usmívá se.
To však neznamená, že by se přes léto s rodinou nikam nepodíval. "Výlety máme spojené s turnaji, kluci závodí a manželka je fanynka," říká Smejkal.
Vítězství na mistrovství republiky je podle něho pro jedenáctileté fotbalisty zatím největším úspěchem. "Vyhráli městský přebor, probojovali se přes jihomoravské finále a úspěšní byli i v Karviné, kde se mistrovství konalo."
Kromě nových sponzorů by Dušan Smejkal uvítal také nové fotbalisty. "Mládežnických klubů je moc, potřebovali bychom nějaké nové děti," láká trenér.
