Brněnští radní o problému nárůstu nákupních center na úkor malých obchodů vědí a chystají se ho řešit. Podle náměstka primátora Martina Andera (SZ) je omezení výstavby nákupních středisek potřeba. Nesmí prý ale dojít k jejímu úplnému znemožnění.
obchody v brně
- Třetina obchodní plochy je koncentrovaná v pěti nákupních centrech a dvanácti hypermarketech či hobbymarketech na okraji města. - Třetina Brňanů to má do obchodu dál než půl kilometru; prodejnu vzdálenou méně než 200 metrů od domu má pouze 19% obyvatel. |
"Expanze nákupních center nemá za důsledek pouze to, že někteří lidé musí kvůli litru mléka a deseti rohlíkům dojíždět poměrně velkou vzdálenost, ale znamená také zánik volných ploch ve městě, zábor kvalitní půdy, kácení stromů a nárůst automobilismu," kritizuje Jiří Koželouh z organizace Nesehnutí.
Podle studie Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity musí třetina Brňanů dojíždět na nákup nejméně půl kilometru. Třetina brněnské obchodní plochy je koncentrována v pěti nákupních centrech a dvanácti hypermarketech, často na okraji města.
Brňanům chybí snadno dostupné večerky
"Podle výzkumů lidem v Brně nechybějí velké obchody, ale spíš menší prodejny a snadno dostupné večerky," vysvětlil koordinátor souvisejícího projektu Zaostřeno na hypermarkety Milan Štefanec. Nekontrolovatelnému nárůstu nákupních center chce Nesehnutí zabránit kampaní Brno v akci.
Cílem kampaně je prosadit, aby výstavba obchodů větších než čtyři sta metrů čtverečních byla možná pouze v místech k tomu předem určených a aby se na výběru těchto míst podílela i veřejnost.
Zástupci Nesehnutí věří, že se jim prostřednictvím petice podaří docílit změn v brněnském územním plánu. Ten totiž momentálně umožňuje výstavbu nákupních středisek na řadě míst.
"Radní, kteří budou hlasovat o novém územním plánu nebo o změnách toho stávajícího, by se měli řídit názory občanů. Pokud v petici hodně lidí vyjádří svůj nesouhlas s nedostatkem malých obchodů, měli by na to reagovat," dodal Štefanec.
Problémové jsou pozemky se smíšenou funkčností
Územní plán už teď určuje, kde je možné postavit nákupní centra a kde ne. Například na ploše určené pro zeleň nebo rekreaci není možné postavit obchodní dům. Problémové jsou ale pozemky s takzvanou smíšenou funkčností, kterých ovšem v územním plánu není zakresleno málo.
"U těchto pozemků není jejich využití přesně stanoveno a to se developeři někdy snaží obcházet," vysvětlil náměstek brněnského primátora Martin Ander.
O problému úbytku malých provozovatelů radní vědí. "V květnu se bude hlasovat o novém územním plánu a o regulaci nákupních center bude řeč. Podpořil bych, aby byla smíšenost pozemků povinná. To by byl krok správným směrem a nešlo by to jen tak obejít," dodal Ander.
