Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Třetina Brňanů musí na nákup půl kilometru, malé obchody zanikají

  7:21aktualizováno  7:21
V posledních čtyřech letech zaniklo v Brně okolo pěti set malých obchodů. Maloobchodníci krachují, protože nedokážou konkurovat nákupním centrům. Nejvíce obchodů zmizelo z historického jádra města. Organizace Nesehnutí tomu chce zabránit peticí.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Brněnští radní o problému nárůstu nákupních center na úkor malých obchodů vědí a chystají se ho řešit. Podle náměstka primátora Martina Andera (SZ) je omezení výstavby nákupních středisek potřeba. Nesmí prý ale dojít k jejímu úplnému znemožnění.

obchody v brně

Ilustrační foto- V letech 2006 až 2009 zaniklo v Brně na 500 malých obchodů. Nejvíc jich zmizelo z historického jádra města.

- Třetina obchodní plochy je koncentrovaná v pěti nákupních centrech a dvanácti hypermarketech či hobbymarketech na okraji města.

- Třetina Brňanů to má do obchodu dál než půl kilometru; prodejnu vzdálenou méně než 200 metrů od domu má pouze 19% obyvatel.

"Expanze nákupních center nemá za důsledek pouze to, že někteří lidé musí kvůli litru mléka a deseti rohlíkům dojíždět poměrně velkou vzdálenost, ale znamená také zánik volných ploch ve městě, zábor kvalitní půdy, kácení stromů a nárůst automobilismu," kritizuje Jiří Koželouh z organizace Nesehnutí.

Podle studie Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity musí třetina Brňanů dojíždět na nákup nejméně půl kilometru. Třetina brněnské obchodní plochy je koncentrována v pěti nákupních centrech a dvanácti hypermarketech, často na okraji města.

Brňanům chybí snadno dostupné večerky

"Podle výzkumů lidem v Brně nechybějí velké obchody, ale spíš menší prodejny a snadno dostupné večerky," vysvětlil koordinátor souvisejícího projektu Zaostřeno na hypermarkety Milan Štefanec. Nekontrolovatelnému nárůstu nákupních center chce Nesehnutí zabránit kampaní Brno v akci.

Cílem kampaně je prosadit, aby výstavba obchodů větších než čtyři sta metrů čtverečních byla možná pouze v místech k tomu předem určených a aby se na výběru těchto míst podílela i veřejnost.

Zástupci Nesehnutí věří, že se jim prostřednictvím petice podaří docílit změn v brněnském územním plánu. Ten totiž momentálně umožňuje výstavbu nákupních středisek na řadě míst.

"Radní, kteří budou hlasovat o novém územním plánu nebo o změnách toho stávajícího, by se měli řídit názory občanů. Pokud v petici hodně lidí vyjádří svůj nesouhlas s nedostatkem malých obchodů, měli by na to reagovat," dodal Štefanec.

Problémové jsou pozemky se smíšenou funkčností

Územní plán už teď určuje, kde je možné postavit nákupní centra a kde ne. Například na ploše určené pro zeleň nebo rekreaci není možné postavit obchodní dům. Problémové jsou ale pozemky s takzvanou smíšenou funkčností, kterých ovšem v územním plánu není zakresleno málo.

"U těchto pozemků není jejich využití přesně stanoveno a to se developeři někdy snaží obcházet," vysvětlil náměstek brněnského primátora Martin Ander.

O problému úbytku malých provozovatelů radní vědí. "V květnu se bude hlasovat o novém územním plánu a o regulaci nákupních center bude řeč. Podpořil bych, aby byla smíšenost pozemků povinná. To by byl krok správným směrem a nešlo by to jen tak obejít," dodal Ander.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miroslav Grebeníček před posledním rozloučením s komunistickým europoslancem...
Do Sněmovny se dostal i komunista Grebeníček. Poslancem je už 23 let

Také letos poslali voliči do Poslanecké sněmovny bývalého předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka. Ten je poslancem se čtyřletou přestávkou od roku 1990....  celý článek

Ilustrační snímek
Studenti z celého kraje budou jezdit do Brna, hejtmanství koupí stroje

Plán na vznik Centra pro odborné vzdělávání ve strojírenství v Kuřimi definitivně padá. Nové vedení kraje už po svém nástupu kritizovalo, že projekt pro...  celý článek

Současná podoba brněnského Hlavního nádraží.
Změny před brněnským hlavním nádražím, Hollan chce omezit tranzitní dopravu

Tisíce aut, tramvají i chodců denně se potkávají na jednom malém místě před brněnským hlavním nádražím. Brněnský magistrát chce co nejvíce aut odtud dostat...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.