Představitelé magistrátu ve spolupráci s občansko prospěšnou společností Partnerství vytipovali dvaatřicet lokalit v Brně-středu, Žabovřeskách, Králově Poli a Zábrdovicích. Dvě lokality v ulici Rybářská na Starém Brně a Šelepově ulici na Veveří vybrali jako pilotní projekty.
"Chceme revitalizovat vnitrobloky tak, aby vyhovovaly především místním obyvatelům. Proto nedávno proběhly dvě veřejné diskuse, kde si lidé sami určili, co jim ve vnitroblocích chybí," vysvětlila brněnská zastupitelka Kateřina Dubská (SZ).
Lidem vadí špatné parkování i chybějící sáčky pro pejskaře
Na dvě veřejné debaty dorazilo v minulých dvou týdnech dvacet a padesát rezidentů. V rozhovorech s nimi vyšlo najevo, že například na Rybářské jsou velmi nespokojeni s kanalizací. Po dešti se uvnitř dvora tvoří obrovské kaluže vody, které je nutné opatrně obcházet nebo přeskakovat.
Dalším velkém problémem je parkování. "Dlouho se to neřešilo a plochy pro auta nejsou nijak vymezeny. Auta zajíždějí na trávník a tím se ničí zeleň. Lidé pak dvory přestanou používat, protože jsou nevzhledné a je tam také třeba i špatný přístup," uvedl Martin Nawrath z Partnerství.
Podle Dubské vadí lidem na Rybářské také zabírání parkovacích míst cizími automobily. Dvůr se totiž nachází naproti brněnskému výstavišti a v době veletrhů jej mnozí návštěvníci využívají jako veřejné parkoviště. Svá auta by tak v budoucnosti uvnitř bloku domů měli odstavit pouze rezidenti.
Občané upozornili také na skutečnosti, že zeleň uvnitř bloku je málo udržovaná nebo že pejskařům chybí odpadkové koše a sáčky na exkrementy. Podobné výhrady měli i rezidenti z domů na Šelepově. Podle Nawratha nebyla ovšem kritika tak výrazná.
O plánech architektů opět rozhodnou občané
"Podklady z diskuse dáme architektům a ti zpracují návrh řešení. Ten by měl být hotov asi na podzim. Konkrétní plán pak dáme opět do diskuse k případným připomínkám," popsal další postup Nawrath.
Kromě zmíněných výhrad by v návrhu architektů neměly chybět ani prolézačky pro děti nebo třeba basketbalové hřiště pro mládež.
Podnětem k celému projektu byl právě nedostatek míst v centru Brna, kde by si mohly hrát děti. "V roce 2006 jsme díky výstavě Brněnský chodec mapovali městské části ve vztahu k veřejným prostorům určeným pro děti a mládež, a vyšlo najevo, že chybí především ve starší zástavbě v okolí centra města. Sami rodiče nás pak upozornili na možnost využití vnitrobloků," popsala Dubská, jak projekt vznikl.
Poté, co studie o nové podobě dvorů projde i druhým diskusním kolem mezi veřejností, zadají úředníci magistrátu projekt k vypracování.
Kdy budou moci obyvatelé okolních domů začít své nově upravené dvory využívat, nelze v tuto chvíli ještě s určitostí říct. "Záleží, na jaké problémy narazíme. V případě Rybářské ulice jsme třeba nepočítali s problematickou kanalizací, takže tam revitalizace může trvat déle," řekla Dubská.
Především jde však u prvních dvou přestaveb o vytvoření postupu, který by bylo možné uplatnit i při dalších třiceti revitalizacích.
"V současnosti chceme především zjistit, co lidé od vnitrobloků očekávají a jak by je chtěli využívat. Na základě těchto výsledků by měla vzniknou metodika, jak tato témata s lidmi projednávat a jak by to mohlo pomoct při řešení ostatních dvorů," vysvětlil Nawrath.
Fungující městská zeleň je pro život lidí velmi důležitá. Podle psychologa Marka Fraňka může mít kladný vliv nejen na vzájemné vztahy mezi lidmi, ale také například na úroveň kriminality, jak vysvětlil dříve na přednášce Masarykovy společnosti.
