Na Pernštejně slavnostně otevřeli opravenou sýpku, která při požáru v roce 2005 vyhořela

Na Pernštejně slavnostně otevřeli opravenou sýpku, která při požáru v roce 2005 vyhořela | foto: Radek Miča, MAFRA

Tři roky po požáru ukázal Pernštejn opravenou sýpku, podívejte se

  • 1
Požár barokní sýpky nejkrásnějšího hradu na Moravě byl v dubnu 2005 tragédií. Ale jak se říká - všechno zlé je k něčemu dobré. Aspoň tak o ničivém ohni na Pernštejně hovoří odborníci. Hrad totiž po neštěstí získal miliony na opravy.

"Nelze samozřejmě zapomenout na to, že tehdy bylo zničeno kolem sedmi stovek nenahraditelných uměleckých předmětů. Ale zároveň musíme přiznat, že nebýt požáru, podobný prostor, jaký je tu dnes, by tu vznikl jen stěží. Získat na něj peníze by bylo téměř nemyslitelné," upozornil ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Petr Kroupa.

Zatímco před neštěstím sloužila celá budova sýpky jako depozitář, nyní vznikl v jejím prvním patře obrovský víceúčelový sál, který bude přístupný veřejnosti a měl by hostit výstavy a koncerty.

Zrekonstruovaná sýpka na hradě Pernštejn. Při požáru v roce 2005 vyhořela

Kompletní obnova barokní sýpky však přispěla i k tomu, aby se podobná tragédie nemohla opakovat. Kritické hlasy o nedostatečném zabezpečení proti plamenům se ozývaly už krátce po ničivém požáru.

Pernštejn dnes: Památka nejlépe chráněná před požárem
"Dotazy na původní zabezpečení byly naprosto komické. Protipožární systémy neexistují na drtivé většině památek u nás. Když se po požáru připravovala rekonstrukce sýpky, byla protipožární opatření od začátku součástí projektu. I tak se museli odborníci vypořádat s mnoha problémy, jak technického rázu, tak i z hlediska památkové ochrany," zdůraznil kastelán Pernštejna Jakub Zdeněk Škrabal.

Zato nyní je sýpka bez přehánění nejlépe chráněnou památkou v celé republice. Celý prostor je osazený čidly, která jsou napojená přímo na pult v centrále hasičů, v budově je i několik hydrantů.

Sýpka, která vzala za své při požáru Pernštejna v roce 2005, se dočkala opravy

Na ničivém požáru "vydělal" i samotný hrad. Hasiči se totiž při boji s plameny potýkali s nedostatkem vody na hradě. "Přitom paradoxně přímo naproti sýpce byla pod hradním palácem obrovská zásoba vody. Hasiči ani my jsme však neměli k dispozici technologii, jak vodu z této cisterny čerpat. V rámci rekonstrukce sýpky jsme však vybudovali takzvaný suchovod, který to v budoucnu umožní," vysvětlil Škrabal.

Nádrž zachycuje vláhu především ze srážek stejně dlouho, jako stojí hrad. Obsahuje přes 200 kubíků vody. U dna cisterny jsou nyní umístěny sací koše a výkonná čerpadla natlakují tři hasičské hadice vodou po jediném zmáčknutí tlačítka.

"Tlak je díky čerpadlům tak velký, že proud vody dosáhne až na střechu hradního paláce. Pokud by vypadl proud, naskočí náhradní agregát. Hasit je možné začít do půl minuty. Ale ze všeho nejvíc si přeju, abychom tenhle systém nemuseli nikdy využít," důrazně doplnil kastelán.

Pernštejnský kastelán Jakub Zdeněk Škrabal v nově opravené sýpce

Zázračná rychlost oprav
Protipožární systémy ani krásný sál, to vše by nemohlo vzniknout bez dostatečného finančního zázemí. Za tři roky se podařilo na opravu vyhořelých prostor získat od státu, kraje i ve veřejné sbírce více než 45 miliónů korun.

"Rychlost, s jakou se podařilo začít s pracemi, byla téměř zázračná. Obrovský byl i zájem lidí, kteří do veřejné sbírky České televize poslali přes milión korun. Naposledy se něco takového podařilo po požáru Národního divadla," doplnil Petr Kroupa. Další opravy sýpku ještě čekají. Pak by se chtěl kastelán pustit do obnovy unikátního parku.