Po nejhorší zimě za posledních pět let zůstaly na jihu Moravy silnice děravé jako staré montérky. Silničáři je teď budou záplatovat. Dostali na to přes 140 milionů korun, peníze, s nimiž původně vůbec nepočítali.
Co to znamená pro řidiče? Alespoň ty nejhorší úseky dostanou urychleně nový povrch. Stavební firmy to mají stihnout do konce května.
"Hrozně to drncá. Jedete skoro krokem, abyste si nezničili tlumiče. A jen se snažíte vyhýbat dírám. To však mnohdy ani nejde. Když se totiž snažíte vyhnout jedné, najedete do dvou dalších," popisuje jeden z jihomoravských řidičů své zkušenosti z trasy mezi centrem Znojma a tamními kasárny.
Až polovina menších silnic připomíná tankodrom
Kritický stav silnic po zimě potvrdil ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar. "Na osm set šedesát úseků silnic druhé a třetí třídy je v havarijním stavu a dalších 1 220 kilometrů by se dalo označit za nevyhovující," uvedl Zouhar, podle kterého by opravu vyžadovala až polovina silnic druhé a třetí třídy v kraji.
Dělníci na rozbité silnice vyrazí začátkem května. A nejhorších 24 kilometrů jihomoravských cest tak dostane zcela nový povrch.
Čerstvý černý asfalt tak například pokryje kilometrový úsek z Tuřan, dva kilometry silnice z Rájce do Lenčova či téměř tříkilometrový úsek z Šatova do Chvalovic.
"Oprava vybraných úseků vyjde na šedesát milionů. Peníze dokázal kraj získat ze státního fondu dopravní infrastruktury, který spadá pod ministerstvo dopravy," sdělil krajský radní Jaroslav Pospíšil.
"Látání" děr je o polovinu levnější než nový povrch
Za zbývající peníze se pouze zalepí díry. Proděravělé silnice má na svědomí nevyzpytatelná zima: silné mrazy se často střídaly s teplotami nad nulou.
"Nyní nejsme schopni zajistit souvislé opravy na jiných částech silnic. Chceme tak alespoň zlepšit části vozovek, aby jízda po nich byla bezpečná," sdělil Zouhar. Podle něj zalepené díry v silnicích vydrží až dva roky. A navíc tato metoda "látání" vyjde silničáře asi o polovinu levněji než nový povrch.
Na rozsáhlé opravy navíc nejsou peníze. "Nejhorší jsou úseky na Tišnovsku, Boskovicku či Znojemsku," dodal ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje.
Díry zmizí rovněž z úseků dálnic D1 a D2
Dalších čtyřicet milionů by měla pohltit oprava úseků dálnic D1 a D2 na jihu Moravy. "Řidiče nezajímá, zda jedou po silnici, kterou spravuje kraj, či po silnici, o kterou se stará ředitelství silnic a dálnic. Proto jsme se dohodli, že opravy budeme financovat společně," uvedl krajský radní Pospíšil.
Jak sdělil ředitel brněnské správy Pavel Kremitovský, projekty počítají také s jedním milionem, za který silničáři opraví velký městský okruh v Brně.
Naplánovat opravy silnic, ale také sehnat na ně peníze měl za úkol krajský poradní sbor, který má řešit krizová opatření v dopravě. "Doprava je dominantní složkou krajského rozpočtu. V letošním roce je na opravy silnic v rozpočtu vyčleněno 3,3 miliardy korun," sdělil krajský radní Jaroslav Pospíšil.
Další peníze na tento účel by přitom mohl Jihomoravský kraj získat v průběhu roku. Již dnes by však měli zastupitelé schválit zvýšení příspěvku pro Správu a údržbu silnic Jihomoravského kraje.
Stroj brněnské firmy opraví cesty s využitím odpadového materiálu
"Jedná se o dvaadvacet milionů korun. Z rozpočtové rezervy jsme také uvolnili čtyři miliony na nákup nového stroje," řekl předseda finančního výboru kraje Zdeněk Dufek.
Nový stroj Silkot totiž rozbité cesty opraví s využitím odpadového materiálu. I když stroj vyrábí brněnská firma Siltek, toto speciální zařízení používají pouze silničáři z Bruntálska. Jako jediní v České republice stroj vlastní.
Silkot, který od srpna budou používat i jihomoravští silničáři, se skládá ze dvou částí. Ze zásobníku a obří žehličky. V zásobníku se zahřívá recyklát na 150 stupňů Celsia, obří kovová žehlička rozehřeje povrch vozovky na stejně vysokou teplotu. Obě složky se pak lépe spojí a takto opravená silnice vydrží až pět let (čtěte více).
Údržba jihomoravských silnic stála uplynulou zimu, tedy v roce 2008 dvě stě šedesát milionů korun, o rok dříve to bylo o 54 milionů méně. Rekordní údržbu si vyžádala zima na přelomu let 2005 a 2006, tehdy cesty "spolykaly" tři sta milionů korun.
