"Je to tak," potvrdil šéf společnosti Vítězslav Navrátil. Geneticky upravená plodina proti zavíječi kukuřičnému už tady bude tvořit třetinu celkové výměry kukuřice, kterou společnost pěstuje.
Takzvanou Bt kukuřici tady poprvé vyseli v roce 2005 na jednom hektaru. Další rok už to bylo sto hektarů a vloni tři sta. "Její pěstování je ekonomicky výhodnější. Osivo je sice o něco dražší, ale nemusíme zase používat na porosty žádnou chemii. A výnosy jsou o deset i více procent vyšší než u klasické kukuřice," vysvětluje Vítězslav Navrátil, proč plochy neustále zvětšují.
Úplně přejít na pěstování Bt kukuřice však ještě nechtějí. "Bariéry vůči geneticky upraveným plodinám se sice pomalu prolamují i v Česku, ale situace ještě není tak příznivá. U klasické kukuřice máme větší jistotu odbytu," dodal.
Geneticky modifikovaná kukuřice však letos nevyroste jen u Rostěnic, pěstovat ji chtějí i další zemědělci. Celková výměra těchto polí v Česku již zabere pět tisíc hektarů.
Čtěte v úterní MF DNES
Zemědělci zasívají čím dál víc geneticky modifikované kukuřice. Čtěte v zítřejších přílohách Brno a jižní Morava deníku MF DNES.