Kdyby se boskovický podnik U Rudyho teleportoval z židovské čtvrti někam mezi krabicoidní paneláky, jeho kouzlo by smutně zablikalo a zhaslo. Hospůdce náramně sluší silné zdi starého domu, vrzající podlaha i muškáty v oknech.
U RudyhoPlačkova 39, Boskovice www.urudyho.eu Podnik není bezbariérový. Otevřeno je každý den od 11 do 22 hodin. Vybíráme z jídelního lístku: Kančí guláš s bramboráčky 119 Kč Zeleninový salát s lososem 93 Kč Panenka plněná švestkami a slaninou 121 Kč Hodnocení: 70 % |
Jestli jste se ještě nikdy netoulali mezi starými boskovickými domy, ve kterých žili hrdinové učebnic české historie, naplánujte si sem výlet. V ulicích původní židovské kolonie je město zvláštně tiché a dodnes tu najdete nesmazatelné stopy po bývalých obyvatelích.
Na procházku z náměstí přes židovskou čtvrť až ke hradu budete pár hodin potřebovat, až vám vyhládne, můžete zajít právě do restaurace U Rudyho. Není to nebe pro labužníky, ale jídlo je neošulené, záchody čisté a voňavé a příjemná servírka není přepjatě servilní. Prostě fajn.
Dá se sedět venku na sluníčku na zahrádce, ale doporučuji vstoupit i dovnitř. Budete muset vyšlapat po starých schodech s elegantně klenutým zábradlím až do prvního patra. Když bude místo, sedněte si naproti bytelnému dřevěnému baru, zažijete nevšední představení.
Interiér restaurace U Rudyho
Jídla se vaří pod vámi, v přízemí, ale servírka nedělá závody po schodech s každou polévkou. Otevře dřevěná dvířka a potichu zavolá "Dvakrát kuře" kamsi do díry. Po chvíli se ozve cinknutí a jídlo jí přijede malým vnitřním výtahem. O to byste se na venkovní zahrádce rozhodně ochudili.
Poprvé jsem U Rudyho obědvala vloni v pozdním létě - obyčejné polední menu za 72 korun. Na pultu stála kameninová nádoba plná naložených kvašáků, které servírka hostům lovila dřevěnými kleštěmi. Okurka stála pár korun a báječně se hodila k obyčejnému pečenému kuřecímu stehnu s dušenou rýží. Žádné třepavé omáčky z pytlíku ani chuťové krucánky pro snoby, ale poctivá a obyčejná pečeně. A nezklamala ani závěrečná malá miska s čerstvým ovocem. Kuře jsme spláchli půllitrem Svijan a vychlazenou Kofolou. Venku pralo slunce do dlažebních kostek a U Rudyho byl osvěžující chlad a uspávací klídek.
Nočky se smetanou tady potěší
Meníčka mají špatnou pověst, ale já si je masochisticky dopřávám jako každý, kdo má polední pauzu a nemá firemní jídelnu. V této domácké restauraci ale kuchař obstál. Za jídlo jsme zaplatili dvakrát stokorunu. Ideální oběd by končil účtenkou, která by zároveň mohla sloužit jako doklad. Odtud jsme ale odcházeli s naškrábanou cenou na kousku papíru bez adresy, což dobrý dojem trochu zauzlilo.
Boršč připomínal spíš klasickou zelňačku s přidanou mrkví. Řepa v ní chyběla.
Podruhé jsme zalistovali stálou nabídkou jídelníčku před několika dny. Ze dvou polévek jsme vybrali boršč za 35 korun, u něj jsme ale nadšením nezamlaskali. V misce jsme našli spíš prostou zelňačku s kousky mrkve než tradiční boršč obarvený červenou řepou a koprem.
Dobré a hodně vydatné byly domácí bramborové nočky s houbovou omáčkou za 83 korun. Smetanový základ na talíři pěkně obalil ty nočíčky a chuť jídla zvýraznila pořádná dávka hub. I když na začátku jara nejsou čerstvé a jídlo by víc zahřálo na podzim, pochutnali jsme si. Jarní svěží barvu obstarala trochu povadlá rukola.
Domácí nočky se smetanou a spoustou hub zahřejí, i když rukola byla trochu povadlá.
Knedlíky a zelí. Naprostou klasiku podávají U Rudyho ve skvělém provedení. A přitom za sympatické slevy.
U Rudyho nenajdete v jídelníčku žádné překvapivé kombinace, vaří se - naprosto správně - česká klasika: topinka s česnekem, palačinky, knedlíky se zelím. Do domu s velkým příběhem se to náramně hodí.
