Lesnický Slavín, který má nyní kameník v práci, začal vznikat v roce 1929 a stará se o něj Školní lesní podnik Křtiny Mendelovy univerzity. Pomníků v okolních lesích je 75 a lesníkům se podařilo získat peníze na opravu dvaceti z nich.
Prvních čtyřicet památníků v lesích táhnoucích se od hranice Brna až po Blansko a na východě od Jedovnic až k Lelekovicím na západě sem umístili učitelé a studenti tehdejší Vysoké školy zemědělské.
Tolik studánek nikde jinde není
"A vytváření dalších se pak chopil profesor Josef Opletal. Některé dokonce i sám zaplatil," říká Pavel Mauer, zástupce ředitele Školního lesního podniku.
Podle něj je zdejší Lesnický Slavín opravdový unikát. "Les má deset tisíc hektarů a na takové ploše tolik pomníčků, studánek a desek snad není nikde nejen v Evropě, ale možná ani na světě," říká.
Kolemjdoucím připomínají významné lesníky, přírodovědce a umělce, kteří se inspirovali lesem. Pamětní desku tady má Rudolf Těsnohlídek, studánku Leoš Janáček i Jaromír Tomeček a právě na ní je vytesané motto: "Vlka živí nohy, osla křídla, člověka srdce."
A je tady i studánka Tetřeví, Srnčí, Slučí nebo studánka U Psa s citátem Viktora Huga: "Čím více poznávám člověčenstvo, tím více miluji psy". Václav Heinrich včera pracoval u studánky sv. Huberta s vyobrazením patrona myslivců.
Práci si kameník pochvaluje
"Pomník musím omýt, obnovit na něm reliéfy a někdy i vyspravit. A pak zvýrazním kresby a nápisy," popisuje kameník, jak o lesní zastavení pečuje.
Od dubna jich opravil osm a dalších dvanáct na něj ještě čeká. "Na jednom pracuji i týden. Teď o prázdninách to jde rychleji, pomáhá mi vnuk," říká kameník.
Je mu sedmašedesát, a protože ke každému pomníku se nedá přijet autem, občas musí ruksak s nářadím a svačinou hodit přes rameno a jít pěšky. "Je to nádhera. Je tady klid, jen zurčí voda v potoce," zasní se kameník.
Zákaz platí až do konce srpna
Studánky, palouky i pěkné výhledy v Masarykově lese si však turisté užívat zatím nemohou. Nesmí sem kvůli Antonínovi - větrné smršti, která se nad Blanenskem přehnala začátkem června a jen školnímu podniku způsobila škody za pětadvacet milionů korun.
"Bylo to dvanáctého června, na Antonína," vysvětluje Pavel Mauer, proč tak smršti říkají. A škod napáchala hodně. Školnímu podniku vyvrátila a polámala na padesát tisíc metrů krychlových dřeva. (více o bouři čtěte zde)
Zákaz vstupu do lesa platí na čtrnácti katastrech obcí, zatím do 28. srpna. "Pětatřicet tisíc kubíků dřeva jsme již zpracovali a při tak rychlém postupu zvážíme, zda by se nemohl zrušit dříve. V některých lokalitách již od 1. srpna a v dalších v polovině měsíce," uvedl Pavel Mauer.
