Že jsou kresby uhlíkem nalezené v Moravském krasu výjimečné, potvrdili vědci z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR a Univerzity Palackého letos v létě.
Díky důkladné a zároveň šetrné analýze se dopočítali přibližné doby jejich vzniku. A se stářím až 6 200 let se tak drobné útvary na stěnách Kateřinské jeskyně rázem staly nejstaršími kresbami v Česku.
Správci krasu teď zvažují, jak je ukázat lidem. A nejspíš to pro ně bude nelehký úkol.
„Ke kresbám nevede chodník. Nejsou přímo u prohlídkové trasy, což je pro nás zároveň i výhodou. Při množství lidí, kteří během sezony jeskyní projdou, by se kresby mohly rychle poničit. Návštěvníci by je mohli třeba setřít dlaněmi,“ soudí speleolog Petr Zajíček ze Správy jeskyní Moravského krasu.
Průvodci ale nechtějí kresby před návštěvníky ukrývat. „Řešíme, jak na ně správně upozornit. Jedna ze tří prozkoumaných a datovaných kreseb se nachází asi deset metrů od trasy a je z ní i částečně viditelná,“ poznamenal Zajíček.
Kresby lidé uvidí na panelech u vstupu do jeskyně
Průvodci by tak při menším počtu návštěvníků ve skupině mohli na „malůvky“ posvítit baterkou. „Skupiny jsou především v hlavní sezoně početnější, čítají asi čtyři až pět desítek lidí. A to by toho moc neviděli. Byť je kresba velká asi jako dvě lidské dlaně,“ dodal.
Zato další dvě prozkoumané kresby si na pozornost budou muset počkat. „Chodby jsou tam úzké a nedá se k nim dostat. Lidé by se tam nevytočili a průvodce by je neuhlídal,“ upozornil speleolog.
Nález leží hluboko v podzemí, v místě, kde z Hlavního dómu odbočuje Ledová chodba. Dóm je s délkou 90 a šířkou 44 metrů největší přírodní podzemní prostor střední Evropy.
Je tak daleko od povrchu, že ani v době ledové nebyla tato monumentální síň plná krápníků předchůdci dnešních lidí osídlena. Dnes se příležitostně využívá jako koncertní síň.
Už teď je jisté, že návštěvníci uvidí minimálně repliky kreseb vyhotovené na panelech. „Na speciálním panelu, který přibude v krasu ještě letos, budeme o stáří kreseb informovat. Přece jen, není to nový objev – o kresbách víme už dlouho, ale spíš objevný poznatek,“ upřesnil Zajíček.
Panely budou umístěné při vstupu do jeskyně v portálu tak, aby si je mohli prohlédnout i návštěvníci, kteří se přímo do hlubin Kateřinské jeskyně nevydají. Ta je totiž s necelou dvoustovkou schodů nepřístupná vozíčkářům.
Obraz člověka připomíná nález ze Slovinska
Uhlíkovým značkám na stěnách možná prvenství z pohledu jejich stáří nevydrží dlouho. Jeskyňáři totiž objevili i další uhlíkové stopy. Ty navíc, na rozdíl od už prozkoumaných, nejspíš znázorňují i konkrétní symboly.
„Srovnávali jsme je s objevy ze slovinských jeskyní, které jsou jen o fous starší, mají 6 700 let. Výjimečné na nich je to, že jednoduchými čarami je uhlíkem vykreslen obraz člověka, postavy. Když jsme fotky od nás a ze Slovinska srovnali, byla jejich podoba tak velká, že nám vyrazila dech,“ líčil Zajíček.
S analýzou nebudou čekat dlouho. Hned na konci srpna si stejný tým vědců, tedy Martin Golec z Univerzity Palackého v Olomouci a Ivo Světlík z Akademie věd ČR, odebere vzorky a podrobí je zkoumání.
„Samozřejmě zatím nevíme, jak staré jsou. Ale kdyby se jejich stáří potvrdilo, byla by to bomba,“ těší se Zajíček.
Jenže na výsledky si vědci i zaměstnanci Moravského krasu budou muset počkat skoro do konce roku. Analýza radiouhlíkovou metodou vyžaduje i několik měsíců. K povrchu jeskyně je však šetrná, a tak se čekání vyplatí.
„Do poslední chvíle netušíme, zda zkoumáme pravěké umění, nebo jen novověké čmáranice uhlem, které zanechali kdysi lidé v jeskyni jen tak na památku,“ poznamenal Golec s tím, že v jeskyni se podepsali třeba i lidé z nejrůznějších historických dob, například proslulý generál Laudon.
Návštěvníkům je Kateřinská jeskyně přístupná od března do listopadu, v letní sezoně začínají prohlídky v 8.20 hodin, na poslední okruh vyrazí v 16.40. Dospělí za zhruba čtyřicetiminutovou prohlídku s průvodcem zaplatí 120 korun, děti polovinu. Početnější skupiny s více než 15 členy by si měly čas prohlídky rezervovat.
