Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pod věžemi Dukovan plavou metroví úhoři. Daří se jim v teplé vodě

  15:04aktualizováno  15:04
Jadernou elektrárnu Dukovany, která leží na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje, zná každý. Málokdo ale ví, že v bazénu pod mohutnými chladicími věžemi plavou úhoři. A v teplé vodě se jim nebývale daří. Některé kousky narůstají až do délky jednoho metru, loni elektrárna dokonce uspořádala několik odlovů.

V Dukovanech loni pořádali několik odlovů. | foto: Archiv jaderná elektrárna Dukovany

Do Dukovan se vzhledově válcovité ryby, připomínající spíše hady, dostávají z nedaleké dalešické přečerpávací nádrže, která jadernou elektrárnu zásobuje vodou. „Většinou k nám připlavou ještě v jikrách,“ vysvětluje mluvčí dukovanské elektrárny Jiří Bezděk.

Z jiker se vylíhnou úhoři, kteří pak často dorostou do obřích rozměrů. Daří se jim tu jednak díky kvalitě samotné vody z Dalešic, vyhovuje jim však také teplá a na potravu bohatá voda v bazénu. Proto se délka těch největších rovnala téměř metru. „Zajímavé je, že ryby zachytává pouze jedna ze dvou nádrží. Úhoři plavou pod východní skupinou chladicích věží, do západní se nedostanou. Nedovedeme si vysvětlit, proč tomu tak je. Považujeme to jen za dílo náhody,“ usmívá se Bezděk.

V loňském roce z bazénu část úhořů zmizela díky odlovům, ne však kvůli bezpečnosti. „Ryby nám tu nijak neškodí,“ říká Bezděk.

Vytváří i hnízda pro sokoly

Jejich přítomnost je však podle něj jedním z důkazů, že okolí jaderné elektrárny je ekologicky nezávadné. Tradičně tu žijí také zajíci a holubi, loni se k nim přidali i užovky a bobři, kteří si libují zejména v okusování stromů v okolí retenční nádrže na Skryjském potoce.

Elektrárna se snaží zvířata do svého prostředí i cíleně nalákat. V úzkých komínech uprostřed areálu vytváří například hnízda pro sokoly. Jde prý o nejvyvýšenější místo v okolí, kde se těmto dravcům daří. „Zvířata sem lákáme s podporou ekologů. To, že se tady usazují rozmanité druhy, svědčí o nezávadném a zdravém životním prostředí,“ tvrdí Bezděk.

Ostatně na ochranu životního prostředí v okolí jaderné elektrárny jdou desítky milionů korun ročně. „Jen v loňském roce jsme provedli několik úprav, které by měly eliminovat potenciální dopady na životní prostředí. Například jsme zrekonstruovali zařízení na úpravu kapalných radioaktivních odpadů, takže jej můžeme spolehlivě a bezpečně používat také v dalších letech,“ sdělil Pavel Nechvátal, manažer útvaru ekologie ČEZ.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězeň ze Znojma měl u sebe dvě mince - pětikorunu a korunu. Obě propadnou ve...
Úřad převzal šest korun. Měl je v kapse vězeň, půjdou do rozpočtu státu

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ve Znojmě převzal neobvyklou hotovost. Pětikorunu a korunu, které se našly u pracujícího vězně. Protože tím...  celý článek

Policie požádala o pomoc se ztotožněním muže, který byl v listopadu 2012...
Policie za pět let nezjistila totožnost oběšence, tak ho nakreslila

Policie žádá o pomoc při identifikaci muže, který byl v listopadu 2012 nalezen oběšený v lese u Rychtářova na Vyškovsku. Doklady ani žádné jiné písemnosti u...  celý článek

Z Liberce by se cestující mohli dostat vlakem do Prahy za 35 minut.
Z Liberce do Prahy za 35 minut. Stát plánuje rychlotrať do Polska

Zatím to zní jako sci-fi, stát se ale vážně zabývá otázkou vysokorychlostní železnice z Prahy k polským hranicím a dál do Wroclawi. Mezinárodní koridor by...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.