Pětiletý projekt má objasnit právě příčiny vzniku kyslíkových deficitů v rybnících v závislosti na podmínkách prostředí.
Základní princip je jasný – čím vyšší teplota, tím méně kyslíku pro ryby. Nedostatek způsobuje většinou příchod fronty a souvisí se změnou tlaku a absencí světla.
„Z toho plyne omezení fotosyntézy primárních producentů, což jsou zejména sinice a řasy. Poté nastává úhyn ryb,“ vysvětluje Radovan Kopp z ústavu zoologie Mendelovy univerzity.
Ale proč ryby čeká smrt třeba jen v jednom ze tří obdobných rybníků? „Náš úkol je zmonitorovat co nejvíce parametrů, dát je do souvislosti s úhyny a zjistit, jestli kromě klimatu existuje něco, co je způsobuje,“ říká Kopp, jenž vede dvacetičlenný tým vědců, kteří sbírají data z 50 rybníků v různých krajích.
Některé druhy v čím dál teplejších rybnících nepřežijí
Někde se problém pravidelně opakuje. Souviset to může se znečištěním, protože menší toky vysychají a do rybníků tak teče třeba jen voda z čistíren odpadních vod, která je bohatá na živiny.
S tím souvisí i větší výskyt sinic. „V okamžiku, kdy přijde fronta a zastínění, omezí i na několik dní fotosyntézu a v rybničním ekosystému nastane kolaps,“ podotýká Kopp.
Podle něj by už za pár let mohla vzniknout předpovědní mapa s vazbou na předpověď počasí. Na základě ní pak bude možné odhadnout úhyn ryb.
„Nezabráníme mu, ale rybníkáři získají možnost ztráty zmírnit. Něco mohou odlovit, aby rybníku ulehčili, a ryby přesadit jinam. Nebo třeba aspoň zastavit krmení,“ přemítá Kopp.
Zvyšující se letní teplota vody bude podle jeho mínění pro některé ryby smrtelná. „Například chov lososovitých a síhovitých ryb v rybnících do padesáti let skončí právě kvůli vysokým teplotám. Kaprovité ryby vydrží více,“ dodává.
