Po veleúspěšném kalendáři Odcházející krása, který zachycoval babičky v tradičních podlužáckých krojích na fotografii, se teď o uchování jejich půvabu snaží pražská malířka s moravskými kořeny.
S Jihomoravskou komunitní nadací, která o uchování folklorních tradic, zvyků a krás dlouhodobě usiluje, chtějí vytvořit společnou obrazovou brožuru nebo i knihu. Naposled přijela Zuzana Osako na Moravu před dvěma týdny.
Babičky v krojích kreslila při draní peří, které v Moravské Nové Vsi zorganizovala právě Jihomoravská komunitní nadace. S její ředitelkou Zlatou Maděřičovou ale spolupracuje už pár měsíců.
„Zaujala mě její práce, oslovila jsem ji a shodly jsme se, že spolu jistě něco vytvoříme,“ říká Zuzana Osako, která má sice po manželovi japonské příjmení, její kořeny jsou ale právě na Podluží. „Vracím se za mou rodinou, jak často to jde, přibližně jednou za dva měsíce,“ říká malířka, která sama jednu takovou krojovanou babičku v rodině měla.
„Byla to prababička z maminčiny strany,“ vysvětluje výtvarnice, která oblékání starších žen z Podluží velmi obdivuje.
„Volbou oděvu jakoby ctí, co právě dělají. Vždycky jsou vhodně oblečené a sluší jim to. O oděv se starají desítky let s péčí. Když si vážíme svého oděvu, vážíme si pak i víc sebe v něm a to z nás vyzařuje a má vliv na to, jak se ostatní chovají k nám. Pro babičky je charakteristickou hodnotou úcta,“ domnívá se.
Nejdřív brožura, potom snad i kniha
Svoje „modelky“ jezdí nejraději kreslit naživo. Co ale nestihne, snaží se nafotit a pak zpracovat ve studiu. „Z fotky přenesu víc podrobností, detailů,“ podotýká Osako.
Zuzana Osako
|
Její doménou je módní ilustrace. Kreslit svět módy a všední den s babičkami v krojích, to je ale velký rozdíl. „Model na modelce je úplně jiný než na ženě, která si tytéž šaty koupila a sedí v nich v kavárně. Tam už kreslím malý příběh, i kdybych ilustrovala zase jen figuru v určité póze. Babička ve svém kroji, to je novela,“ říká s tím, že babičky jsou jako modelky náročné.
„Pokud jim správně nestojí cíp šátku, ilustrace se jim nelíbí. Ráda bych proto příště byla už u oblékání, mluvila s příbuznými, které jim do oděvu pomáhají. U krojů je příprava důležitá, musím ji poznat, abych chápala, jak ji pak člověk nese,“ vysvětluje.
Z jejích kreseb a maleb by měla vzniknout nejdříve brožura a postupně snad i kniha. „Mně by se líbilo spojit ilustrace i s verši, ale nemám básníka,“ posteskla si výtvarnice. Jak ale říká, samotné obrazy nejsou jediným cílem jejího snažení. Společně s nadací se snaží zmapovat vše, co patří k tradici regionu Podluží, vytvořit jakýsi souhrn všeho typicky podlužáckého od dob, kam až paměť zdejších lidí sahá.
„V tom nám pomáhají především babičky, které pamatují nejvíc. Cílem je jednak tyto paměti krásně a přehledně uchovat, jednak na ně navázat, aby ožilo to, co je pro region jedinečné,“ vysvětluje Zuzana Osako.
„Já vše ilustruji a zároveň pracuji na vytvoření prostředí pro čerstvý design. Přejeme si, aby zmizela propast mezi starým a současným, propast mezi folkloristy a nefolkloristy, v oblékaní pak mezi krojem a ‚normálním‘ oděvem,“ dodává.
Podívejte se na další díla Zuzany Osako a jak je hodnotily „namalované“ celebrity:
27. listopadu 2014 |
