„Zařízení může sloužit desítkám brněnských mediků i těm lékařům, kteří mají čerstvě po atestaci. Hlavní výhodou je možnost natrénovat si dopředu zákroky tak, aby se operační doba zkrátila, třeba až na polovinu,“ uvedl přednosta Interní kardiologické kliniky FN v Brně Petr Kala.
Čenda, jak si zdravotníci simulátor pokřtili, je tvořen především digitálními moduly.
V Brně jich mají prozatím na zkoušku asi dvacet, postupně je budou zkoušet a vyhodnotí, které z nich zakoupí natrvalo.
„Přístroj zvládne i takové simulace, které zobrazují problém, třeba nečekané krvácení, k němuž může při operaci v reálu také dojít,“ podotkl Kala s tím, že na studenty i při práci na trenažéru musí dohlížet zkušený operatér.
„Máme tu skvělý přístroj, na kterém se medici i lékaři mohou zdokonalovat. Společně se simulační nemocnicí, která tu hned vedle nás roste jako projekt Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, a střediskem záchranářů, které bude mít také výukovou část, v Brně vzniká jedinečný výukový prostor,“ poznamenal ředitel nemocnice Roman Kraus.
Podle Kaly budou přístroj využívat desítky lidí, nejdříve z brněnských nemocnic. „Ale zájem mají i lékaři z dalších měst a do budoucna bychom rádi nabízeli i kurzy pro zahraniční kolegy,“ doplnil Kala.
Podobný simulátor využívají kardiochirurgové zatím v Maďarsku, Polsku a v Belgii.
Přístroj, který vyrobila švédská firma Mentice, umožňuje mladým medikům a lékařům natrénovat především zákroky na srdečních tepnách a katetrovou léčbu cévní mozkové příhody, ale i další operace kdekoli po těle.
