Univerzita při nákupu drahých přístrojů nepochybila, vyhodnotil úřad. Ilustrační snímek

Univerzita při nákupu drahých přístrojů nepochybila, vyhodnotil úřad. Ilustrační snímek | foto: MF DNES

Univerzita při nákupu drahých rezonancí nepochybila, rozhodl ÚOHS

  • 0
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže odmítl, že by Masarykova univerzita pochybila při nákupu dvou magnetických rezonancí pro výzkumné účely. Stížnost podala společnosti Philips s tím, že ji škola neoslovila kvůli podání nabídky. Úřad námitku definitivně zamítl.

Přístroje pro vědecké centrum CEITEC za 102,2 milionů korun nakoupila Masarykova univerzita (MU) začátkem letošního roku od firmy Siemens.

Univerzita vyhlásila neveřejnou soutěž, což smí udělat pouze v případě, že požadovaný produkt nabízí jen jediná společnost.

Postup při výběru dodavatele se však nelíbil společnosti Philips, která podala stížnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Úřad ji nyní v napodruhé a již definitivně zamítl. 

„Úřad konstatoval, že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, když nákup přístrojů zadal v jednacím řízení bez uveřejnění přímo společnosti Siemens,“ sdělil iDNES.cz předseda ÚOHS Petr Rafaj. Rozhodnutí již v pondělí nabylo právní moci.

Účast ve výzkumu placeném Nory v ohrožení

Dvě magnetické rezonance Siemens Prisma, určené ke zobrazování funkcí a struktury mozku a míchy, má prodejce univerzitě dodat do pěti měsíců. 

„Pro vědu je to dobrá zpráva, protože vědci mohou začít pracovat. Z pohledu Masarykovy univerzity je škoda, že stížnosti společnosti Philips způsobily zdržení v nákupu přístrojů, takže je ohroženo zapojení například do mezinárodního výzkumu financovaného z norských fondů,“ zhodnotil rektor MU Mikuláš Bek.

Nakoupené přístroje jsou podle univerzity do jisté míry unikátní. Svými parametry se liší od těch používaných v nemocnicích. Takto se instituce bránila výtkám, že klidně mohla nakoupit levnější přístroje obdobných vlastností.

„Masarykova univerzita nepořizovala přístroje pro klinické účely, pro které se používají v nemocnicích, ale pro účely vědecké. Potřebu specifického vybavení i unikátnost zařízení, které má být pořízeno, prověřily čtyři odborné posudky, z nichž tři byly vypracovány zahraničními experty,“ připomněla mluvčí MU Tereza Fojtová.

V Chicagu si vystačí s horším přístrojem

Obdobné vlastnosti má například přístroj Siemens Spyra. Oba typy disponují intenzitou magnetického pole tři tesly a Nemocnice Na Homolce jej před časem pořídila „jen“ za 28,6 milionu.

Srovnatelné lékařské vybavení nabízí i konkurence. Vystačí si s ním například výzkumníci University of Chicago, která vychovala desítky nositelů Nobelových cen. Přístroje Prisma však podle univerzity i výrobce zaručují přesnější zobrazení

„Mají jedinečnou kombinaci technických i softwarových vlastností, které umožní kvalitnější výzkum v oblasti normálních funkcí lidského mozku, například pro výzkum rizikového chování řidičů nebo mozkové činnosti spojené s prožitkem hudby,“ doplnila k využití přístrojů Fojtová.

Nové nukleární magnetické rezonance vědci použijí také při odhalování změn nervového systému u lidí trpících rakovinou, epilepsií, schizofrenií, Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou a dalšími onemocněními nervového systému.