A bude asi ještě hůř. Na soudy se teď přímo valí žádosti o vyhlášení úpadku dalších firem.
"Již dříve jsme takto pomáhali zaměstnancům několika společností, ale v posledních měsících jakoby se s firmami, které nemají na platy, roztrhl pytel," posteskl si ředitel hodonínského úřadu práce Vladimír Šťáva.
Podle něho aktuálně zajišťují mzdy od státu i pro zaměstnance Pozemní stavitelské Hodonín a dokonce i pro pracovníky společnosti CC Systems, která patří mezi největší vzdělávací agentury v Evropě.
Ani v Brně není situace lepší. "Od ledna jsme řešili proplácení mezd zaměstnancům dvaceti šesti firem, pro celkem 483 osob. A další tři případy řešíme," uvedl Josef Pitner z Úřadu práce Brno-město.
Aby tuto pomoc od státu zaměstnanci získali, musí být firma v takzvaném insolvenčním řízení. Mají jej na starosti soudy a ty tvrdí, že věřitelé do něj nyní zadlužené firmy posílají jako na běžícím pásu.
Nejvíce případů, kdy platy zaměstnancům proplácí alespoň z části stát, v kraji nyní řeší v Brně a na Hodonínsku. I jinde už ovšem s nimi mají zkušenosti.
"S žádostí o proplacení mzdy se na nás obrátilo asi čtyřicet zaměstnanců firmy VSO Dřevo Holubice a očekáváme, že budeme zajišťovat výplaty pro pracovníky dalších dvou společností. Celkem se to bude týkat asi osmdesáti lidí," uvedl ředitel vyškovského úřadu práce Jan Marek.
Blanensko a Břeclavsko
Na Blanensku stát takto pomohl asi dvěma stovkám zaměstnanců Adastu Adamov. Jak těchto případů opravdu přibývá, naznačuje i statistika Úřadu práce Brno-venkov. Zatímco v roce 2005 vyplatil mzdy jednačtyřiceti zaměstnancům, letos jich bylo za první pololetí pětapadesát.
"Probíhá to i u nás, ale nikdy se nejednalo o velké množství lidí. V současné době řešíme jen mzdu pro jednoho zaměstnance," uvedl ředitel znojemského úřadu práce Emil Čopf .
Ještě lépe jsou na tom na Břeclavsku. "Ještě jsme to neřešili, zdejší firmy se zatím drží, otázka je, jak přežijí prázdniny," uvedl ředitel břeclavského úřadu práce Lubomír Marko.
Někteří lidé však žijí i několik měsíců bez výplaty, aniž by o možnosti této pomoci věděli. Například zaměstnancům firmy VSO Dřevo Holubice ji poradil právník. "Žili jsme několik měsíců jen z úspor a už jsme nevěděli, co máme dělat," přiznal bývalý zaměstnanec firmy VSO Dřevo Miloslav Kylián.
Ještě než šli na úřad práce s žádostí o náhradu mzdy, museli ovšem poslat soudu návrh, aby vyhlásil úpadek jejich zaměstnavatele. Stát totiž s výplatami pomáhá jen v případě, pokud je firma v insolvenčním řízení.
Insolveční řízení
O tom, že je firma v insolvenčním řízení, a zaměstnanci tedy mohou požádat o náhradu mzdy, se dozvědí na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí a tyto informace jsou zveřejňovány i na úřední desce příslušného úřadu práce. A jsou u nich uvedeny i termíny, do kdy mohou o náhradu výplaty požádat.
Potíž je však nyní v tom, že termín na podání žádosti není dlouhý. V lednu se totiž paradoxně zkrátil ze tří měsíců jen na jeden. Už je však na světě nový zákon, který jej opět prodlouží na tři měsíce a i jinak by měl lidem usnadnit cestu k finanční pomoci, pokud jim firma dluží plat.
Pomoc zaměstnancům v těchto případech řeší zákon č. 118 z roku 2000, o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a ten byl nyní přepracován. "Jeho novelu již podepsal i prezident. Účinnosti nabude hned, jakmile bude uveden ve Sbírce zákonů," říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.
Podle ní novela zaměstnancům umožní, aby ve větší míře než dosud žádali úřad práce nejen o mzdu, ale i o odstupné. (Text novely je uveden na internetu, sněmovní tisk č. 770/0 – poznámka redakce).
Zatímco úřadům práce přidělávají starosti zaměstnaní lidé bez výplaty, soudy zase atakují věřitelé firem v platební neschopnosti. "V Brně se počet návrhů na insolvenční řízení začal dramaticky zvyšovat letos v únoru a v březnu. Měsíčně už máme zhruba 135 až 140 podaných návrhů. Přitom vloni to bylo v tomto období asi 60 až 65 návrhů měsíčně," říká místopředseda Krajského soudu v Brně Jan Kozák.
