Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Úrazovka za měsíc pod správou Brna vydělala, řeší však i problémy

  8:01aktualizováno  8:01
Brněnská Úrazová nemocnice si na sebe první měsíc pod správou města Brna vydělala. "Účetnictví za měsíc leden skončilo na nule," potvrdil ředitel nemocnice Karel Doležal. Optimistická zpráva má ovšem ještě pokračování, které už tak veselé není.

Peter Wendsche, přednosta Kliniky traumatologie Úrazové nemocnice v Brně | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

"Tedy výkony jsme udělali takové, že by to na nulu vyšlo. Ale otázkou je, zda to pojišťovny zaplatí," dodal Doležal.

Nemocnice má totiž od ledna nižší "zálohy" od pojišťoven. Ze 191 lůžek by tak v Úrazovce mělo být v tuto chvíli jen 125. Problém však je, že ve skutečnosti se počet lůžek nesnížil. Pojišťovny se k tomu však nechtějí vyjadřovat s tím, že o problému jednají.

...a pronájem přístrojů řeší právníci

A na první pohled vyrovnané hospodaření za měsíc leden má ještě jeden háček: bohunická nemocnice poslala první fakturu za pronájem většiny přístrojů. Ty jsou totiž v jejím majetku. A účet za měsíční pronájem dělá téměř dva miliony, které Úrazovka nemá. "Řeší to naši právníci," řekl Doležal.

Kromě tohoto problému ale nemocnice na Ponávce pod správou města Brna funguje skoro stejně, jako když ji zřizovalo ministerstvo zdravotnictví. "Medicínská stránka provozu se nezměnila," uvedla šéfka odborů Lenka Doležalová. Jen atmosféra je podle ní mnohem příjemnější.

Zaměstnanci jsou v klidu

Co se však pod správou města Brna v Úrazovce změnilo, je nálada zaměstnanců. "Jsme klidnější, nic nás nerozptyluje od práce," sdělila Lenka Doležalová.

Naráží na to, že personál nemocnice žil až do loňského prosince v nejistotě, co s nimi bude, protože exministr zdravotnictví Tomáš Julínek byl odhodlaný nemocnici zrušit. V prosinci pak prošel horní i dolní komorou parlamentu zákon převádějící zařízení na město Brno, který nakonec podepsal i prezident Václav Klaus.

"První věc, která se musela udělat, bylo nastavit běžný provoz a zklidnit personál. Dokázat jim, že město se o nemocnici dokáže postarat," uvedl ředitel Doležal. Zaměstnance nyní pravidelně informuje o tom, co se bude v nemocnici dít a jaké zásahy město připravuje, například že se letos bude opravovat fasáda a vyměňovat okna.

Chtějí zpět traumacentrum

Co však Doležala trápí, je odebraný status traumacentra, o který nemocnice přišla loni, když neprošla auditem ministerstva. "Snažíme se status získat zpět. Snad nám pomůže město i kraj. Musíme změnit to, co nám bylo vytýkáno, tedy doplnit přístroje a osvítit heliport. Jediné, s čím nejsme schopni nic udělat, je umístění nemocnice," uvedl Doležal.

A dodal, že až doplní přístroje a nasvítí místo pro helikoptéru, chce jednat s novou ministryní Danielou Filipiovou.

"Tak trošku se bojím budoucnosti," říká Peter Wendsche

Peter Wendsche, přednosta Kliniky traumatologie Úrazové nemocnice v Brně

 V Úrazové nemocnici pracuje Peter Wendsche už téměř třicet let. V roce 2002 pomáhal zakládat Kliniku traumatologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kterou dnes vede. V nemocnici založil také spinální jednotku, tedy oddělení, kde se léčí vážná poranění míchy a páteře.

Uznávaný profesor je špička ve svém oboru. A ani exministr zdravotnictví Tomáš Julínek ho nedokázal přesvědčit, aby svoji kliniku "sbalil" a přestěhoval ji do bohunické nemocnice.

Jaký máte ke klinice traumatologie vztah?
Její založení je zásluha hlavně našeho bývalého ředitele, doktora Zelníčka. Naše klinika byla první klinika úrazové chirurgie v České republice. A postupně jsme vytvářeli podmínky pro to, aby Úrazová nemocnice mohla být jmenovaná traumacentrem podle zásad České společnosti úrazové chirurgie.

Loni ale status traumacentra Úrazovka ztratila.
Samozřejmě jsme byli z celého vývoje zklamaní. Na jedné straně mám pochopení pro to, že když má Brno univerzitní kampus a Fakultní nemocnici, tak celá složka traumatologie patří do Fakultní nemocnice. Ale na druhou stranu v brněnské aglomeraci bydlí asi 600 tisíc lidí, a je tedy dost velké na to, aby mohla zůstat Úrazová nemocnice zachována. I s traumacentrem.

Ministerstvo ale tvrdí, že pro dvě traumacentra není v Brně prostor.
Ano, to je problém. A hlavně financování toho všeho. Traumacentra sice zatím nejsou výhodně financována oproti jiným nemocnicím, ale možná se to v budoucnu změní. Česká společnost úrazové chirurgie se v tomhle chová neutrálně, je to brněnský problém. Péče zajištěná je a to je pro ně podstatné.

Budete bojovat o to, aby Úrazovka získala status zpět?
Byli bychom velice smutní, kdyby naše nemocnice vypadla ze sítě akutního ošetření těžkých úrazů. Když budeme zařazení do nižší úrovně, než jsme byli doposud zvyklí, není vyloučeno, že časem špičkoví odborníci i sestry odejdou do jiných nemocnic. A to je nebezpečné, je totiž důležité si udržet vysokou úroveň. Odborníci tady jsou, poskytujeme špičkovou péči, jako by se nic nestalo. Ale problémy nastanou, jestli to nebude akceptovat pojišťovna a objem péče nám neproplatí.

Co říkáte na argumenty bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, který tvrdil, že Úrazovka neprošla ve čtyřech ze sedmi kritérií pro udržení statusu traumacentra?
Víte, ta kritéria jsou udělaná tak, aby naše nemocnice neprošla. Dva roky předtím jsme totiž prošli bez problémů. Zřizovatelem nemocnice bylo tehdy ještě ministerstvo, které také dělalo audit, kterým vlastně samo sobě potvrdilo, že nejsme schopni podmínky splnit. Ale když tedy došli k názoru, že nám chybí magnetická rezonance, mělo nám ji ministerstvo jakožto náš zřizovatel koupit. Mně osobně nejvíc vadí, že v Brně neexistuje žádná koncepce traumatologie. Kdybychom to začali řešit před deseti lety, třeba by někdo řekl, že budovy na Ponávce nebudou stačit. A v Bohunicích už mohla být postavená nová „Úrazovka“, jako součást Fakultní nemocnice.

Byl Tomáš Julínek v něčem jiný než jeho předchůdci ministři?
Šel do toho razantně. Skutečně reformy musí být. Chtěl to udělat jinak než předchůdci. A volil formu likvidace Úrazovky. Nemocnice, která opakovaně stála na předních místech takzvaného žebříku, nemá dluhy, pracuje efektivně a odborně. Vyvolal tím samozřejmě protitlak. Zaměstnanci mobilizovali odbory, ty se obrátily na opoziční politickou stranu a dopadlo to tak, jak to je. Ale štěstí to není. Není to totiž dlouhodobé řešení.

Proč?
Chybí pochopení druhé strany. Potřebujeme pojišťovnu, potřebujeme být zapojení do systému péče. Teď to funguje spontánně, neorganizovaně. Zůstane-li Úrazovka jako špičkové pracoviště pro úrazy v Brně zachovaná, jak si tady zaměstnanci myslí, měli bychom úzce spolupracovat s novým traumacentrem ve Fakultní nemocnici v Brně.

Změnilo se v provozu nemocnice něco po odebrání statusu?
Pracujeme, jako by se nic nestalo. Pacienti přichází a odchází. Obložnost lůžek je dobrá, ale stále není zajištěné financování pojišťovnami, protože ony mezitím nasmlouvaly velký počet lůžek v Bohunicích a nejsou ochotné to nějak řešit. A druhá věc, což je z morálního pohledu úplně nepochopitelné, že tehdy dočasný ředitel Roman Kraus převedl tři týdny před předáním nemocnice městu sám sobě do bohunické nemocnice přístroje. Pracujeme nyní s přístroji, co nám vlastně nepatří. A Fakultní nemocnice chce navíc měsíčně milion a půl za jejich pronájem, a to bez daně... To je naprosto nemožné, mluvíme prakticky o vytunelování nemocnice. A budí to podezření, že za tím vším stojí víc než jenom reforma.

Exministr Julínek konkrétně vás jmenoval, když líčil, jak mu až po telefonickém rozhovoru s vámi došlo, že zaměstnanci se opravdu nechtějí stěhovat do bohunické nemocnice. Skutečně jste celou tu dobu věřil, že nemocnice na Ponávce zůstane?
Oslovil mě, abych pomáhal traumacentrum přesunout. Předložil jsem mu koncepci traumacentra v Bohunicích po sloučení s naším. Ale oni nakonec nastavili takové podmínky, které nám nevyhovovaly.

Například?
Mluvili jen o přestěhování 37 standardních a 13 lůžek pro intenzivní péči, později měl následovat přesun 18 lůžek spinální jednotky. Pro zbytek koncepce nebyla, o tom nikdo nemluvil. A nově otevřené prostory v Bohunicích byly malé. Celý přesun nebyl koncepčně připraven, byla to prostě "haló" akce. V poslední chvíli jsem pak byl znovu požádán, abych se s klinikou traumatologie přestěhoval. Ale klinika se nemůže stěhovat jen tak, musí chtít i lékaři a sestry.

Ale zaměstnanci nechtěli.
Ne, byli hrdí. A čím více se to koncem loňského roku vyostřovalo, tím víc byli hrdí, že tady můžou pracovat, protože nemocnice je kvalitní, poskytuje kvalitní péči, a to okolo, třeba že není osvětlený heliport, což je jeden z vytýkaných nedostatků, je úplně vedlejší. Proč bychom se stěhovali, když tady máme všechno, co pro kvalitní péči potřebujeme.

Takže nelitujete, že jste nešli do nového moderního traumacentra?
Není moderní! Znáte tu budovu? Tam nic moderního není, jen vymalováno. Není to koncepčně udělané. Mají sice velký urgentní příjem, kde je osm lůžek. Ale to není jen pro traumacentrum, je pro celou urgentní medicínu. Na těch osmi postelích bude ležet třeba sedm infarktů a jednu postel budou mít pro trauma. A to je přesně to, co máme my. A oni nám to vyčítají. Ale nám dvacet let to jedno lůžko stačilo, všechno jsme zvládli. Na jejich urgentním příjmu bude jiná organizace. Přesně taková jako v seriálu Chicago Hope nebo Pohotovost, mimochodem naprosto nevhodná, jak mě upozornil šéf vídeňského traumacentra, profesor Vécsei. Osobně s reformou souhlasím a také souhlasím, že velká Fakultní nemocnice musí mít složku akutní medicíny. Ale ne na úkor Úrazové nemocnice. Například v Německu, když se postavila úplně nová nemocnice na "zelené louce", malé nemocnice v okruhu 30 kilometrů věděly, že do pěti let zaniknou. Personál na to byl připraven.

A nikdo neprotestoval?
Ne. Bylo to bez bolestí. Jenže u nás to bylo všechno postavené na lžích a nekorektním jednání. To ty lidi rozčilovalo. Šesti stovkám lidí ze sedmi set, co tady pracují, je přitom úplně jedno, jestli je tady na dveřích napsané Traumacentrum. Chtějí pracovat a chtějí za to dostat peníze.

Neodpověděl jste mi, jestli nelitujete, že jste se nepřestěhoval.
Byl jsem opravdu připraven se tam stěhovat a pomáhat vytvořit moderní úrazové centrum, ale neměl jsem jistotu, že to se mnou organizátoři mysleli vážně. A když Úrazovka zůstává, zůstanu taky. Práce mi vyhovuje a jsme dobrý kolektiv. Ale cítím nebezpečí do budoucna, co se týče významu naší nemocnice, protože stále není smlouva s pojišťovnou, stále není vyřešené vytunelování přístrojů. Samozřejmě provoz v Úrazovce jede, jako by se nic nestalo, a v současnosti si nemáme na co stěžovat. Ale tak trošku se bojím té budoucnosti.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Norský toxikolog Knut Erik Hovda do Česka přivezl 150 dávek šetrného léku
Soud zrušil osvobozující rozsudek v kauze otravy metanolem ve Veselí

Hodonínský okresní soud bude muset potřetí řešit případ úmrtí muže z Veselí nad Moravou, který v roce 2012 zemřel na otravu metanolem. Kauzu ve čtvrtek po...  celý článek

Současná podoba brněnského Hlavního nádraží.
Změny před brněnským hlavním nádražím, Hollan chce omezit tranzitní dopravu

Tisíce aut, tramvají i chodců denně se potkávají na jednom malém místě před brněnským hlavním nádražím. Brněnský magistrát chce co nejvíce aut odtud dostat...  celý článek

Klasické dřevěné topůrko postupně mizí z trhu.
Vystrašená žena zavolala strážníky, ze tmy u řeky slyšela křik a údery

Nepříjemný zážitek má za sebou žena, která se v úterý večer procházela po nábřeží Svitavy v brněnském Komárově. Křik doprovázený údery ji „vyděsil k smrti“....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.