„Lidé si na nás vybíjeli vztek, schytávali jsme to i za politiky, kteří vyhráli volby a vládli městu,“ popisuje úděl obecních úředníků a úřednic ještě donedávna jedna z nich, Jana ze Znojma. Příjmení si nepřeje zveřejnit.
„Úředník je pro mnohé sprosté slovo. Často se stávalo, že si na nás někdo zchladil žáhu třeba kvůli rozhodnutí, které padlo na zastupitelstvu, tedy kvůli něčemu, co jsme nemohli ovlivnit. Odešla jsem do soukromé firmy, kde mou hlavní náplní je taky jednání s lidmi, ale nikdo si na mě nedovoluje to, co na radnici,“ popisuje bývalá úřednice.
I takové příběhy jsou nejspíš jedním z důvodů, proč se některým jihomoravským radnicím zaměstnance nedaří sehnat. Mnohde mají podstav dlouhé měsíce, jde přitom i o klíčové pozice.
Příkladem je brněnský magistrát, kde je v současné chvíli vyhlášeno dvacet výběrových řízení, z toho tři na vedoucí odborů a jedno na vedoucího úseku.
„Důvodem je zejména nedostatek zaměstnanců na trhu a z toho vyplývající větší fluktuace, ale i odchody do důchodu či na rodičovské dovolené,“ míní mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Většinu míst se daří zaplnit do dvou měsíců, problém je u vysokoškolských pozic. A proto Brno při obsazení těch klíčových nabízí bonus 50 tisíc korun. „Náborový příspěvek je vyplácen za podmínky setrvání v pracovním poměru čtyři roky ve dvou splátkách,“ dodává Poňuchálek.
Sekretářek je dost, těžší je sehnat vysokoškoláky
Krajský úřad poptává dvanáct úředníků. Vzhledem k tomu, že tam ze dvou třetin pracují ženy, velmi často řeší odchody na mateřskou.
„Pozice na dobu určitou se potom obsazují ještě hůře než na neurčitou,“ podotýká mluvčí úřadu Monika Brindzáková, podle které je největší nouze o právníky, IT specialisty, investiční referenty a odborníky ve specifických oblastech – třeba územním plánování.
Stejný problém je i ve Šlapanicích, kde už skoro rok hledají informatiky nebo úředníky na odbor výstavby. „Na oddělení územního plánování vypisujeme výběrová řízení opakovaně, nepřicházejí žádné přihlášky, takže mnohdy není z čeho vybrat. Naopak celkem je zájem o administrativní práce – sekretářky,“ shrnuje mluvčí radnice Jakub Mikšovský.
Jeho slova potvrzují i ve Znojmě. „Pokud jde o pozici s maturitou, setkáváme se s mnohem vyšším zájmem. Méně zájemců se hlásí na místa s požadovanými odbornými znalostmi,“ souhlasí i tamní mluvčí Petra Maršounová.
Podle marketingové manažerky brněnské pracovní agentury Advantage Consulting Marcely Vyskokové velký zájem o práci ve veřejné správě skutečně není. Stále víc lidí totiž chce práci na částečný úvazek nebo z domova, což většina institucí neumožňuje.
„Dalším faktorem jsou poměrně dlouhá výběrová řízení a striktní požadavky na uchazeče, které firmy v soukromém sektoru vůbec nevyžadují nebo je neprověřují. Nevýhodou je i mnohdy až přehnaný důraz na hierarchii a formální atmosféru pracovního prostředí, přísná byrokracie a jasné interní postupy, které je nutné dodržovat, což nevyhovuje zejména mladým uchazečům,“ jmenuje Vyskoková.
Ostatně totéž potvrzuje zkušenost v úvodu zmíněné znojemské úřednice. „I po letech je obtížné si zvyknout, že v ničem nerozhodnete sama a na všechno je třeba pět papírů,“ přikyvuje.
Vysokoškolák přes třicet tisíc
Radnice na jižní Moravě se kvůli nedostatku zaměstnanců zapojují do projektu e-zaměstnání, kdy stejnojmenné webové stránky práci ve veřejné správě s přímými odkazy na výběrová řízení nabízejí.
Na portálu si lidé mohou vyzkoušet úřednické minimum a přečtou si, jaké mýty o práci ve veřejném sektoru kolují a jak je to doopravdy. Třeba ohledně výše platů.
„Je pravda, že plat státního zaměstnance je přesně dán zákonem. Na druhou stranu mohou být platové tabulky pro některé uchazeče výhodou, protože jasně stanovují finanční podmínky,“ míní Vyskoková.
Úředník s odborným nebo maturitním vzděláním si vydělá něco přes 18 tisíc hrubého, vysokoškolák více než 32 tisíc.
I když se některé klíčové pozice obsadit dlouhodobě nedaří, radnice se shodují, že je to neochromuje. Například podle náměstka brněnské primátorky pro dopravu Roberta Kerndla (ODS) se dá zvládat i to, že magistrát už přes rok postrádá vedoucího odboru dopravy.
