V nemocniční vstupní hale čeká zdravotnický tým, který třídí pacienty podle závažnosti jejich stavu. Lékaři mají po ruce ambulance i důležité vybavení, aby během pár minut mohli provést základní vyšetření a rozhodnout o dalším postupu.
Zároveň se starají také o lidi, které nepřivezli záchranáři sanitkami, ale do nemocnice se dopravili sami. Už nemusí bloudit po budově a řešit, na které oddělení mají zamířit.
Nový „filtr“ na pacienty, jejž lidé znají hlavně z amerických seriálů, začne nejpozději do tří let fungovat také v jihomoravských nemocnicích. Plán, s nímž přišlo ministerstvo zdravotnictví, začíná dostávat reálné obrysy.
Během návštěvy Brna jej jako prioritu potvrdil i předseda vlády Andrej Babiš (ANO). „Samy nemocnice urgentní příjmy chtějí, protože ve finále pomohou celému zdravotnickému systému,“ prohlásil premiér.
A jižní Morava už na uskutečnění zásadní změny v příjmu vážně zraněných pacientů začala pracovat. Hejtmanství počítá, že nové „urgenty“ s vlastními lůžky vzniknou v šesti krajských nemocnicích – Břeclavi, Kyjově, Hodoníně, Vyškově, Znojmě i Ivančicích.
K nim se přidají i Boskovice pod patronátem města. „Letos uvolníme miliony na projekty, na samotné vybudování plánujeme čerpat dotace,“ poznamenal krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).
Minimálně jeden urgentní příjem pro akutní případy s nonstop provozem tak nabídnou všechny okresy, ten hlavní zůstane zachovaný ve Fakultní nemocnici Brno. Zároveň u každého bude pacientům k dispozici pohotovostní služba (mezi 16.00 a 20.00 a o víkendech od 9.00 do 16.00), která vyřeší jednodušší případy.
Přípravy? Bez zádrhelů
Například ve Znojmě, kde sídlí největší nemocnice ve správě kraje, počítají s tím, že letos zvládnou připravit dokumentaci a příští rok se pustí do práce.
„Předpokládáme, že nový urgentní příjem dokončíme v letech 2022 až 2023. Bude se nacházet v přízemí pod anesteziologicko-resuscitačním oddělením. Pokud nedojde k nárůstu počtu pacientů, který by si vynutil posílení směn, postačíme si se stávajícím personálem,“ přiblížila mluvčí znojemské nemocnice Petra Veselá.
Nyní sanitky dovážejí pacienty na dvě místa. „Méně závažné případy na centrální příjem. Ty, kteří jsou v přímém ohrožení života, pak přímo na urgent. Nově vše půjde přes jedno místo, kde erudovaný personál po základní diagnostice určí, jestli je nutné pacienta operovat, nebo ho poslat třeba na ARO. Přes nový příjem projdou i lidé, kteří se do nemocnice dopraví sami. Zachováme zároveň klasickou pohotovost pro méně závažné případy,“ nastínila plány Veselá.
Přípravy na vznik nového urgentního příjmu už řeší také v Hodoníně. Ředitel nemocnice Antonín Tesařík žádný zádrhel nevidí. „Už jsme dokonce určili, kde centrální příjmové místo zřídíme,“ podotkl Tesařík.
Konec hádek o pacienty
Nový systém by měl předcházet podobné situaci, která nastala před dvěma lety v březnu, když všechny jihomoravské nemocnice odmítly přijmout pacienty ze sanitek.
Než se záchranářům podařilo sehnat volné lůžko, kroužili po Brně několik hodin a museli zamířit do zařízení v okolních krajích.
Přestože začal fungovat systém, kam jednotlivé nemocnice hlásí aktuálně volné kapacity, situaci to zcela nevyřešilo. Až nová síť urgentních příjmů „odbavování“ pacientů výrazně zrychlí, a lékaři by se tak měli zvládnout postarat o více lidí.
A to pomůže hlavně Fakultní nemocnici Brno, které má jako jediné zařízení v kraji status traumacentra, kam sanitky sváží pacienty v přímém ohrožení života, třeba po těžkých autonehodách.
„Především v odpoledních a nočních hodinách jsme obrovským způsobem přetížení akutními stavy a stávající urgentní příjem nestačí. Nepřetržitě operujeme na pěti sálech. Větší zapojení městských a krajských nemocnic do tohoto druhu péče nám rozhodně pomůže,“ uvedl ředitel FN Brno Jaroslav Štěrba.
Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že urgentní příjmy vzniknou po celém Česku. Na konci minulého roku jeho zástupci podepsali memorandum o spolupráci se zdravotními pojišťovnami.
Právě jejich prostřednictvím plánuje stát investovat do nové sítě stovky milionů korun. Samotné vybudovaní urgentních příjmů si pak každý zřizovatel koordinuje sám.
