Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Radek Miča, MAFRA

Úrodu nejprve poničilo počasí, nyní zemědělce devastuje trh

  • 2
Co načalo rozmarné počasí, to dokončil neúprosný trh. Třešně shnily, višně kvůli nízkým výkupním cenám skončily na zemi. A pěstitelé meruněk se bojí, aby většina plodů neskončila jako zákvas na pálenku, takzvaný mač. Jediní, komu počasí dělá radost, tak mohou být milovníci meruňkovice a jiných pálenek.

"Letošní úrodu poznamenalo velmi rozmarné počasí a problémy s­ vláhou, na jaře jí byl nedostatek, od začátku léta zase moc," uvedl předseda jihomoravské agrární komory Václav Hlaváček.

Pod tíhou meruněk se sice stromy zatím prohýbají, ale například Jiřina Homolová z Moravskoslezské unie ovocnářů se obává, že je čeká podobný osud jako letošní úrodu třešní.

"Červnové deště zaúřadovaly tak, že do obchodní sítě prošla jenom třetina toho, co se sklidilo. Nepamatujeme to, že by sady v letních měsících dostaly takové množství vláhy," poznamenala Homolová.

Například Patria Kobylí, která patří se 150 hektary meruňkových sadů k největším pěstitelům v kraji, sklidí letos téměř o dvě třetiny více než loni. "Jenže jsme teprve za polovinou sklizně, kterou ještě může ovlivnit počasí. Všude padají kroupy, nás to zatím vždy minulo. Pokud by bylo hodně deštivo, může se ještě výrazně zhoršit kvalita plodů," uvedl vedoucí sadů Michal Chovánek.

Zemědělci se navíc letos budou muset vyrovnat s velmi malým zájmem o ovoce na průmyslové zpracování a nízkými výkupními cenami. Ovoce horší kvality mohli totiž dříve poměrně snadno udat na výrobu ovocných pálenek, džemů nebo šťáv.

"Nepokryli by prodejem ani náklady, tak višně setřásli na zem"

"Ale zpracovatelé mají zásoby koncentrátů z minula a krize zřejmě naučila lidi šetřit, takže ovocné šťávy nahrazují něčím jiným. Pocítili to už pěstitelé višní, kteří dostávají jenom tři koruny za kilo. Nepokryli by ani náklady na sklizeň, tak višně jenom setřásli na zem," popsala Homolová.

Také hroznů se urodilo dost. Vinaři proto očekávají lepší úrodu než v­ předchozím roce. Kvůli krupobití mají zatím jenom malé ztráty, ale vydatné srážky mohou s kartami ještě zamíchat.

"Očekáváme, že sklidíme něco mezi osmi až devíti tunami hroznů na hektar, což je lepší průměr. Plísně na hroznech zatím nejsou, ale pokud budou srážky i dál tak vydatné, můžeme mít ještě problémy," uvedl Josef Čačík z Patrie Kobylí, pod kterou patří i 150 hektarů vinohradů. A potvrzují to i menší vinaři.

"Letos na tom budeme lépe výnosově i kvalitativně. Ale počasí je dost nevyzpytatelné. Dokud to není doma, tak se nedá nic předpovídat," sdělil Jaroslav Sedlák z rodinného vinařství Sedlák z Velkých Bílovic.

Jarní sucha snížila výnosy, deště brání sklizni 

A počasí děsí i zemědělce. "Kvůli jarním suchům nám odešly odnože, takže obilné klasy jsou chudší a hektarový výnos bude letos o polovinu nižší. Kvůli současným dešťům zase nemůžeme dokončit sklizně," sdělil Bronislav Formánek, majitel Agrocentra Hrušovany, které se na Znojemsku stará o téměř dva tisíce hektarů polí.

Také větší zemědělský podnik Rostěnice na Vyškovsku, který obdělává přes osm tisíc hektarů polí, po loňské rekordní sklizni letos čeká mírně podprůměrné výsledky.

"Hlavní výpadek máme u jarních obilovin, jako jsou ječmeny, a u řepky. Předpokládáme, že úroda ječmene bude asi o pětinu nižší než loni," uvedl předseda představenstva Vítězslav Navrátil. Očekává, že za současného teplého a deštivého počasí se sklizeň bude zhoršovat, jak do množství, tak do kvality.

Jednu výhodu by ale slabší úroda podle zemědělců měla: slabší úroda rovná se totiž vyšší ceny.

A zemědělci očekávají, že kvůli nižší úrodě obilí zřejmě vzroste jeho výkupní cena, která po loňských rekordních sklizních naopak výrazně klesla.

"Teď se za tunu pšenice platí necelé tři tisíce korun, to je pomalu sto procent dolů," upřesnil Formánek.

Podle analytika Petra Havla si ale zemědělci polepší jenom trochu. "U ­hlavních hospodářských plodin, jako je pšenice, řepka nebo kukuřice, lze čekat jenom mírné zvýšení výkupních cen. Největší prostor k­ nárůstu cen je u ječmene, protože zemědělci nejvíc snížili osevní plochy, takže se počítá s patnáctiprocentním propadem produkce. A protože je to zásadní surovina při výrobě piva, může jeho hodnota vzrůst výrazněji," dodal Havel.