Navzdory nelibosti vedení Brna si policie prosadila spuštění úsekového měření v Husovickém tunelu. Jde o vůbec první takový systém ve městě.
Jen za předminulé pondělí, kdy začal jeho zkušební provoz, zaznamenaly kamery více než 8 300 hříšníků, kteří jeli rychleji, než je v tunelu dovoleno. V průměru porušilo rychlostní limit každé čtvrté auto.
Husovický tunel navíc nebude v Brně posledním, kde se bude tímto způsobem měřit rychlost.
Jak zjistila MF DNES, plán Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jakožto správce tunelů je takový, že brzy nainstaluje technologii na úsekové měření také do Královopolského a Pisáreckého tunelu, a to vždy při jeho rekonstrukci. Právě tak to podniklo před dvěma lety u tunelu v Husovicích.
Měření je v kompetenci policie
V Pisárkách se s opravou počítá už letos v létě. „Plánovaná oprava se bude týkat zejména nové technologie v tunelu, tedy výměny osvětlení, elektrorozvodů a také instalace zařízení pro úsekové měření rychlosti. V tubusu B půjde ještě navíc o sanační práce a výměnu povrchu vozovky, který je v tubusu A již hotový. Tam jsme rekonstrukci provedli již v loňském roce,“ uvedla za Ředitelství silnic a dálnic jeho mluvčí Lucie Trubelíková.
Královopolský tunel si na modernizaci ještě chvíli počká, ale možná ne dlouho. „Aktuálně termín zahájení rekonstrukce ještě neznáme. Může se stát, že opravy zahájíme až příští rok,“ doplnila Trubelíková. Z jejího vyjádření tak vyplývá, že by chtěli opravu a instalaci kamer provést i dříve.
Po umístění zařízení měření rychlosti bude následovat jako u Husovického tunelu metrologické ověření, že systém funguje, jak má, aby sesbíraná data mohla být použita jako důkaz při vyřizování přestupků porušení rychlosti.
„Realizace samotného měření pak bude plně v kompetenci Policie ČR,“ podotkla Trubelíková s tím, že už na začátku je zařízení do tunelů instalováno vždy se souhlasem nebo na žádost policistů. V případě brněnských tunelů už podle ní silničáři souhlas mají.
Šéf jihomoravské dopravní policie Jindřich Rybka však tvrdí, že kvůli instalaci úsekového měření v dalších dvou tunelech ji dosud ŘSD nekontaktovalo. „V případě Husovického tunelu Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje přibližně v polovině roku 2016 po vzájemné shodě s tehdejším vedením města Brna uvítalo možnost měření úsekové rychlosti v tunelu,“ přiblížil Rybka.
S ŘSD mají policisté spolupracovat ve smyslu vzájemného informování se o technických a technologických parametrech, způsobu provozování, obsluhy a vytěžování dat systému.
Na magistrátu nejsou připraveni
Na rozdíl od svých předchůdců nese současné vedení Brna novinku nelibě i kvůli tomu, že na měření nejsou připraveni na brněnském magistrátu. Pokuty totiž nebudou dávat sami policisté, kteří budou jen data s porušením rychlosti přeposílat na magistrátní odbor dopravněsprávních činností.
Až ten bude mít na starosti rozesílání obsílek a výběr pokut, které budou příjmem městského rozpočtu. „Jednání s Policií ČR ohledně technologických aspektů přenosu dat z měření v Husovickém tunelu na odbor mají začít během tohoto týdne. Až po jejich skončení bude jasné, jakým způsobem bude systém nastaven,“ sdělila Anna Dudková z tiskového oddělení brněnského magistrátu.
Otázkou tak je, zda budou vůbec stačit dva měsíce zkušebního provozu do předběžně plánovaného ostrého startu na začátku května. Zda se za tu dobu podaří vyladit posílání dat a případně i nabrat úředníky, kteří budou agendu úsekového měření vyřizovat.
Skeptický je v tom například brněnský zastupitel David Pokorný (za ODS), jenž je zároveň jako člen spolku Brno autem velkým kritikem úsekového měření v tunelu. Tvrdí, že v tunelu se podle policejních statistik nikdy v minulosti nestala žádná nehoda kvůli nedodržení rychlosti.
Podle policistů jde hlavně o prevenci
Jenže podle mapy nehod brněnského Centra dopravního výzkumu, které ji tvoří právě na základě dat od policie, byla rychlá jízda za posledních patnáct let příčinou devíti srážek v tunelu, z toho jedné smrtelné. Poslední se stala loni v noci z 23. na 24. prosince, u níž je příčina popsána jako „nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky“.
Za příčinu dalších sedmi nehod, které se v tunelu od roku 2006 staly, je většinou označeno to, že se řidič plně nevěnoval řízení. Policie úsekové měření hájí s tím, že bezpečnost je v tunelech zásadní, protože i pro záchranné složky je zásah na takových místech vždy komplikovanější.
Auta ohrožují chodce, k bezpečnosti v obcích má přispět úsekové měření |
„Úsekové měření v tunelech má spíše preventivní než represivní význam a řidičů, kteří se chovají zodpovědně a dodržují rychlost, se měření rychlosti netýká, naopak je toto zařízení chrání,“ prohlásil Rybka s tím, že kamery v tunelech jsou naprosto běžné v Praze, Ostravě či třeba Jihlavě.
Spolek Brno autem, jenž kandidoval v komunálních volbách společně s ODS, chce přesto proti úsekovému měření nadále bojovat. „Z dosavadních informací nám vyplývá, že měřit řidiče tímto způsobem by bylo v rozporu s právními předpisy,“ prohlásil už na začátku minulého týdne Pokorný.
Na dotaz MF DNES, co mělo být porušeno, už však neodpověděl. Pouze sdělil, že není právník a odkázal na svého kolegu ze spolku Jana Mandáta, jenž je za ODS radním pro dopravu v městské části Brno-střed. „My to nevíme, ale domníváme se, že to tak je. Analyzujeme právní legitimitu, že na území města měří někdo bez jeho vědomí,“ řekl Mandát. Narážel tak na to, že na magistrátu údajně nikdo nevěděl o zavedení úsekového měření.
