Na jižní Moravě se tato situace týká například Blučiny na Brněnsku, kde se místní kvůli husté kamionové dopravě bojí pouštět děti samotné do školy.
„Chci vyvolat jednání s krajem. Dopravní situace v Blučině je už neúnosná,“ reagoval na zveřejněný termín nový starosta Blučiny Josef Srnec (STAN).
Jako velký problém vnímá neexistující zásady územního rozvoje, jednoduše řečeno územní plán, také Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má na starosti správu dálnic a silnic 1. třídy.
„V situaci, kdy není vydána závazně platná územně-plánovací dokumentace kraje, můžeme budovat pouze takové stavby, které se nacházejí výhradně na správním území dané obce,“ vysvětlila mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
Podle jejích slov v ostatních moravských krajích - Olomouckém, Moravskoslezském, Zlínském a na Vysočině - takové problémy neřeší. Na rozdíl od jižní Moravy tam dokument mají.
Jihomoravský kraj měl hotový územní plán už před čtyřmi lety, jenže tehdy ho zrušil Nejvyšší soud. Stížnost na předloženou verzi podalo čtrnáct obcí a třináct majitelů nemovitostí a zástupců veřejnosti. Nelíbilo se jim, jak jsou v něm zakreslené trasy rychlostních komunikací R43, R52, R55 a podoba dálnice kolem Brna.
„Postupujeme podle zákona“
Po krajských volbách v roce 2012 vedení kraje v čele s hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD) a krajským radním pro územní plánování a stavební řád Antonínem Tesaříkem (KDU-ČSL) slibovalo, že začne vyjednávat s obcemi o nové podobě.
„O žádných takových schůzkách nevím. Až nyní na posledním jednání předsedů klubů stran, které jsou součástí krajského zastupitelstva, nás informovali o jednání ohledně územního plánu,“ uvedl starosta Židlochovic na Brněnsku a opoziční krajský zastupitel Jan Vitula (TOP 09).
Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek slibuje, že územní plán bude hotový na jaře 2016. „Na nových zásadách územního rozvoje pracujeme od roku 2013,“ vzkázal.
Podle Tesaříka příprava tohoto důležitého spisu pokračuje podle pravidel, které stanovuje stavební zákon.
„V první polovině prosince plánujeme výjezdní zasedání po obcích. V prvním čtvrtletí roku 2015 pak předložíme dokument krajskému zastupitelstvu,“ přiblížil další kroky Tesařík.
Nové územní plány musí ale zpracovat také jednotlivé obce. Původně je měly dokončit v příštím roce, v novele stavebního zákona jim byl termín prodloužen do roku 2020.
„V tomto roce jsme obcím na náklady spojené s pořízením nových územních plánů uvolnili pět a půl milionu korun. S touto částkou počítáme také v příštím roce,“ poznamenal Tesařík.
Obchvaty, bolest měst
Nejen v Blučině ale čekají na výslednou podobu. Také další města roky volají kvůli zhuštěné dopravě po obchvatech. „Územní plán města s ním počítá. Budu jednat s Českými dráhami a Správou železničních dopravních cest. Musíme také začít s výkupem pozemků. Než se nám ale podaří všechno dohodnout, kraj bude mít územní plán dávno hotový,“ míní starosta Vyškova Karel Goldemund (ČSSD).
Kvůli plánované průmyslové zóně chtěli objízdnou trasu také Šlapanice na Brněnsku.
„Máme vyčleněné místo v územním plánu města. Kdyby se náhodou se stavbou začalo ještě před schválením krajských zásad územního plánování, museli bychom dokumenty předělávat,“ poukázala na administrativní komplikace šlapanická starostka Michaela Trněná (Čisté Šlapanice).
Břeclavský starosta Pavel Dominik (Pro Region) tvrdí, že neexistující krajský územní plán může bránit dalšímu rozvoji města. „Také chceme obchvat města. V našem územním plánu ho máme a počítat by s ním měl i ten krajský,“ poznamenal Dominik. Problém může podle jeho slov nastat s plánováním dalších významných dopravních staveb.
V Brně musí být součástí krajského územního plánu úseky vysokorychlostní silnice R43, která spojí dálniční tah D1 v blízkosti města s rychlostní silnicí R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí. A také R52 z Rajhradu do Pohořelic, která má v budoucnu vést až po rakouské hranice u Mikulova. „Platný územní plán Brna se stavbou počítá. Jihomoravský kraj by si to měl do svého dokumentu převzít,“ sdělil vedoucí odboru dopravy na magistrátu Vladimír Bielko.
