Veletrh IDET v Brně | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

V Brně chtějí obří výstavu jako za Masaryka. Zbývá sehnat čtvrt miliardy

  • 14
„Předem budiž konstatováno, že brněnská výstava určila svým celkovým rázem novou úroveň našemu výstavnictví,“ chválil v roce 1928 Karel Čapek Brno v Lidových novinách. Gigantická Výstava soudobé kultury, kterou zahajoval prezident Masaryk, by se mohla do Brna po devadesáti letech vrátit.

Akcí, kterou navštívilo nevídaných 2,7 milionu lidí, mladý stát velkolepě slavil první desetiletí existence. Událostí začala také tradice Brna jako veletržního centra republiky.

Od roku 1928 se změnilo mnohé. Československo se rozpadlo na dva státy a veletrhy už statisíce lidí nelákají. Většinový podíl v brněnském výstavišti je na prodej (více čtěte zde).

Výstava soudobé kultury by se ale v Brně mohla po devadesáti letech zopakovat. Zbývá do roku 2018 sehnat zhruba čtvrt miliardy korun, na které událost podle plánu firmy Veletrhy Brno přijde.

„Poslal jsem návrh premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Byl jsem s ním i na Hradě za prezidentem Milošem Zemanem. V roce 2018 při stoletém výročí založení Československa by se mohla odehrát replika výstavy jako jedna ze stěžejních akcí k výročí,“ potvrdil MF DNES generální ředitel brněnských veletrhů Jiří Kuliš.

Přípravy musí začít už letos

O záměru na nedávném jednání mluvil Kuliš i s novým brněnským primátorem Petrem Vokřálem (ANO). A i nové vedení města je záměru nakloněno.

Výstava soudobé kultury v Československu

  • Výstava soudobé kultury v Československu se v Brně konala od května do září roku 1928 pod patronací prezidenta Československa T. G. Masaryka, který jí osobně věnoval mimořádnou pozornost.
  • Jejím cílem bylo prezentovat kulturní a technický rozmach mladého státu v prvních deseti letech jeho existence.
  • Monumentální výstava představila nejrůznější oblasti lidské činnosti (expozice školství obecného, středního, zemědělského, odborného a umělecko-průmyslového; vědy duchovní a technické kultury a školství vysokého; umění; uměleckého průmyslu; samosprávy; zemědělství).
  • Akce předčila počtem návštěvníků velké pražské výstavní podniky z 90. let 19. století a zahájila tradici Brna jako nejvýznamnějšího výstavního centra státu.

Zdroj: Encyklopedie dějin města Brna

„Vidím to jako velmi dobrý nápad. Chci o výstavě jednat s vládou, protože není v silách Brna, aby akci uspořádalo samo. Do roku 2018 máme sice tři roky čas, ale už letos se k tomu musíme nějak postavit. Je to jedinečná šance Brna představit to, co se zde za uplynulých 90 let odehrálo,“ okomentoval akci Vokřál.

Záměr zatím existuje jen v podobě dokumentů a powerpointové prezentace. Za tři roky by však událost trvající dva či tři měsíce mohla podle plánů do Brna přilákat na půl milionu lidí nejen z České republiky. Právě jako kompromis směrem ke slovenské straně se totiž kdysi výstava uskutečnila v Brně - na půli cesty mezi metropolemi Prahou a Bratislavou.

„Na slovenské straně hranic jsme pro akci našli ohromné zaujetí. Slovenská vláda už skoro jmenuje generálního komisaře. Výstava by měla být předmětem jednání české a slovenské vlády v květnu,“ doplnil Kuliš.

Průřez stoletím Československa

Veletrhy Brno počítají s tím, že by se v pavilonech výstaviště objevilo to nejlepší z Česka a Slovenska za posledních sto let. Tak jako před devíti desítkami let schraňovaly úspěchy prvních deseti let Československa.

Památkově chráněný funkcionalistický pavilon A, který díky výstavě před desítkami let vznikl jako Obchodně průmyslový palác, by tak prezentoval historii Československa i samostatné dějiny Česka a Slovenska.

Palác Brněnských výstavních trhů (dnes pavilon G) návštěvníkům podle plánů zase předvede historii, současnost i budoucnost významných průmyslových odvětví. Výstava by ale podle vedení veletrhů rozhodně neměla být statická. Desítky tisíc metrů čtverečních hal i okolní plochy mají hostit i sportovní exhibice, koncerty a filmová promítání.

Na to vše výstaviště přitom počítá s náklady mezi 200 a 300 miliony korun. Podle Kuliše to není přehnaná částka.

„Rozpočet na naše účasti na světové výstavě Expo se pohybuje v řádu půl miliardy, zejména proto, že je vždy třeba postavit pavilon. My máme výstaviště, kde pavilony stojí. Náklad by mohl být poloviční. Odhadujeme přitom, že by Brnem prošlo na půl milionu lidí,“ vyložil Kuliš.

O budoucnosti akce přitom rozhodne i prodej 61% podílu brněnského výstaviště společností Messe Düsseldorf. Na většinový podíl má předkupní právo město Brno.

Zda ho využije, by mělo být podle dohody s německou stranou jasno v následujících měsících. Obchod v hodnotě stovek milionů korun by pak měl být hotový do konce letošního roku. Zájem o většinový podíl ve výstavišti ovšem má i trojice finančních skupin či investor Igor Fait.