Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: MF DNES

V Brně je nadprůměrný počet výherních automatů, jeden připadá na šedesát lidí

  • 4
Jihomoravská metropole by se bez nadsázky mohla označit za ráj gamblerů. Podle údajů, které má k dispozici MF DNES, je totiž v Brně dva a půl krát více výherních hracích automatů a videoterminálů než je celorepublikový průměr.

"V samotném Brně ministerstvo financí povolilo asi 3 600 videoterminálů, výherních automatů zde podle loňských údajů bylo 2877. Na jeden výherní a hrací přístroj v Brně tak připadá 60 lidí, přitom celorepublikový průměr je 150 lidí. A třeba ve Francii je to dokonce 18 tisíc lidí na jeden výherní přístroj," uvedla zastupitelka Jasna Flamiková (SZ), která se této problematice věnuje.

Celorepublikový průměr Brno hravě překročí, i když se k obyvatelům připočtou všichni vysokoškoláci, kteří zde studují. Pak totiž na každý automat připadne 80 lidí.

Podle studie, kterou zpracovaly neziskové organizace a terénní sociální pracovníci, navíc řada automatů leží v těsné blízkosti základních i středních škol, nemocnic ale i míst určených pro děti.
A obsluha často vůbec nekontroluje, kolik je hráčům let.

"Herna je například přímo v domě na ulici Milady Horákové, v němž sídlí nízkoprahové zařízení Pavlač, další herna se nachází v bezprostřední blízkosti. Otevřené jsou non-stop a děti a mládež mladší osmnácti let tam mají bez problémů přístup," píše se ve studii.

Odborníci přitom varují. "Čím více je automatů, tím více je i závislých na nich. V blízkosti škol by hrací přístroje neměly být vůbec. Závislost si člověk může vypěstovat i za půl roku," upozorňuje Jiří Pokora, primář Psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích, který lidi závislé na hracích automatech léčí.

Situací se už zabývá i primátor. "Je to samozřejmě špatně, herny jsou bezesporu v Brně problém. S jejich omezováním jsme začali už před třemi lety," uvedl primátor Roman Onderka.

Fígl: místo automatu dají terminál

Heren a výherních přístrojů přibývá jako hub po dešti. A s nimi i závislých gamblerů. Starostové ale tvrdí, že dělat nemohou nic. Vyhláška totiž může zakázat provoz výherních automatů. Jenže majitelé heren pak automaty nahradí takzvanými videoterminály napojenými na centrální datový systém.

Ty běžný zákazník od klasického automatu většinou ani nerozezná, pravidla pro ně jsou ale úplně jiná. Zakázat či povolit je totiž nemůže obec, ale pouze ministerstvo financí. A jeho úředníci podle starostů vůbec nezkoumají, kde herna stojí.

"Celý systém je přitažený za vlasy. My třeba můžeme zakázat hrací automaty do sto metrů od budovy školy. Půl roku jsme to u nás řešili a vše vyměřovali pomocí GPS. Teď to celé asi hodíme do koše. Zjistili jsme totiž, že provozovatelé si automaty na řadě míst už nahradili terminály, ze 42 kontrolovaných přístrojů pod nás tak spadalo jen 11. Po zákazu automatů je nahradí i další," tvrdí starosta brněnské městské části Královo Pole Ivan Kopečný.

Obce navíc z hracích automatů mají zisk. Třeba v Králově Poli je to desetina ročního rozpočtu. Z loterijních terminálů obcím nejde nic. Výnosy patří státu. Ministerstvo financí však už slibuje nápravu.

"Chceme posílit pravomoci obcí při povolování terminálů a stanovit, že se budou podílet na výtěžku z nich. Jak konkrétně, ale zatím nemůže říci. Návrh úpravy herního zákona chce pan ministr do měsíce předložit vládě," popsal mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.

Že by se změna stihla prosadit do několika měsíců, je podle něj nereálné. Novela se pak musí rozpracovat a projít sněmovnou. I obce se s návrhem novely teprve seznamují. Bezmocní jsou i ředitelé škol, v jejichž okolí jsou herny.

"My jednu máme nalepenou hned vedle školy, další jsou v okolí. Pro děti je to špatný příklad, musíme jim neustále vysvětlovat, že chodit tam není dobré. Jenže se mi stává, že občas vidím z herny vycházet našeho žáka přímo v doprovodu rodiče," stěžuje si Vladimír Tulka, ředitel Základní a mateřské školy v Brně na Křenové.

Podle starosty městské části Brno-střed Libora Šťástky je právě škola na Křenové obětí špatného zákona. "Tam jsou ty videoterminály, které město nepovoluje a nevztahuje se na ně vyhláška města," tvrdí.

Svérázná řešení i důvody k nim se ale najdou i za současné situace. "U nás jsme automaty měli jen před třemi lety v jedné restauraci. Sama vrchní je ale po půl roce je stáhla. Hráči víc prohráli než propili," popsal starosta Malhostovic Petr Grünwald.

Noční můra starostů:
videoterminály bez kontroly

Starostové okresních měst v jihomoravském kraji se shodují: videoterminály jsou nebezpečnější než výherní automaty. Přesto jejich provozování nemohou kontrolovat. Novější hrací zařízení navíc připraví městskou kasu o miliony korun ročně.

V Hodoníně si za poslední půlrok začali majitelé heren pořizovat novější videoterminály, na které je úřad krátký. Radnice totiž začala omezovat provoz výherních automatů, kterých je nyní 217. Městská pokladna klesajícím počtem výherních strojů přijde zhruba o 12 milionů korun. Hodonínský starosta Lubor Šimeček považuje novější videoterminály za velký problém. "Mohou poškozovat rodiny. Na druhou stranu nikomu nemůžeme takové podnikání zakazovat," stěžuje si.
V Blansku se o regulaci výherních automatů pokusili již loni. Hrací stroje nesměly fungovat od oběda do desáté večer, kdy by mohly lákat mladistvé. Vyhlášku ale zrušili. "Hráče jsme tím vháněli přímo k videoterminálům, které mají vyšší sázky a jsou nebezpečnější," vysvětluje starostka Jaroslava Králová. Zároveň doufá, že chystaná novela zákona umožní městu kontrolovat i videoterminály. Těch je v Blansku 150, kdežto výherních automatů 70.
V Břeclavi si od ledna na hracím automatu nikdo v okolí čtyřiceti metrů od škol a úřadů nezahraje. I tam si vlastníci heren pořizují pro ně výhodnější videoterminály. "Mají povolení na deset let, méně práce s administrativou a ne tak časté kontroly," odhaduje důvody ke změně tajemník městského úřadu Dalibor Neděla. Břeclav tak má "jen" 190 výherních přístrojů, zato 370 videoterminálů. Výměnou automatů radnice zchudne o šest milionů korun.
Ve Znojmě raději žádné omezení nevydávali, věděli o neblahých dopadech v okolních okresních městech. "Rádi bychom jednou všechny typy automatů vyhnali z centra města," přeje si starosta Petr Nezveda. Znojemští strážníci tak zatím mohou kontrolovat pouze věk gamblerů. Loni dopadli osm nezletilých, kteří obelhali i obsluhu heren, aby mohli hrát. Ve městě je nyní pro hráče k dispozici 277 hracích automatů a 290 videoterminálů. 

(ajs)

,