Pětici lidí si stejně jako jejich předchůdce v Brně po základní lékařské prohlídce převzali sociální pracovníci. Do Brna dorazili, protože tu mají trvalé bydliště.
„Všichni prošli lékařskou prohlídkou, abychom věděli, jak na tom jsou. Po ní byli převezeni do našich sociálních zařízení. Sehnat v nich dvanáct volných míst bylo obtížné,“ uvedl Jan Polák ze sociálního odboru magistrátu. S péčí o další klienty z Přerova Polák nepočítá.
Jak žili klienti v „lazaretu“ |
„Záhy také absolvovali prohlídku u internisty,“ řekl ředitel brněnské nemocnice Josef Drbal. Brněnský magistrát do věci vstoupil předminulou středu, kdy provozovatel přerovského zařízení Pavel Mirga nechal převézt do Nemocnice Milosrdných bratří tři klienty.
Seniory s demencí našli v civilním oblečení a s lékařskými zprávami v rukou u vstupu do nemocnice její zaměstnanci (více čtěte zde). Muži nebyli schopní komunikace a až z dokumentace, kterou měli u sebe, zdravotníci vypátrali, že byli dříve v Přerově.
„Udělali jsme pak všechno proto, abychom se takovýmto věcem vyhnuli,“ doplnil Polák. Připomněl, že část přerovského zařízení bude uzavřena 28. února. Jeho provozovatel se o klienty nebyl schopen postarat (více o otřesných podmínkách v „lazaretu“ naleznete zde).
Více o situaci v Přerově čtěte zde |
Podle zákona je musely převzít radnice v městech a obcích, v nichž jsou tito lidé hlášeni k trvalému pobytu.
Podle informací ČTK platí obyvatelé „lazaretu“ měsíčně za ubytování sedm tisíc korun, dalších 3 500 korun je stojí strava. Jde o cenu na osobu bez ohledu na to, kolik lidí žije na jednom pokoji.
V celé ubytovně v Dluhonské ulici bylo na konci ledna ubytováno 88 lidí, zdravotně postižených je jich téměř polovina. O částečném zrušení zařízení bylo rozhodnuto kvůli jeho špatnému technickému stavu.
