V Brně se točí další díly seriálu Ptáčata o dětech z brněnského Bronxu

  8:47aktualizováno  8:47
V Brně se před nedávnem začala točit druhá řada dokumentů Ptáčata. Aktéry seriálu o malých školácích z problematické čtvrti v Brně s jsou převážně romské děti. Ty se v jednotlivých dílech budou učit soustředit, demonstrovat proti hazardu nebo po svém zachytí prvomájový pochod extremistů.

Režisérka seriálu Kamila Zlatušková (vpravo) právě probírá páteční matematickou písemku s Alenkou. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Čtvrtá B ani nedutá, píše písemku z matematiky. Dva "detaily" ale napovídají, že se nejedná o úplně běžnou třídu. Na zdi kromě dětských výkresů, vyjmenovaných slov, tabulek násobilky a mapy Česka visí i sedm profilů z edice romských osobností a gramatika romštiny.

Ptáčata aneb Nejsme žádná béčka

* Seriál České televize žánru docu-soup. Režisérkou je Kamila Zlatušková (první sérii spolurežíroval Ladislav Cmíral).

* Hlavními hrdiny je šestnáct převážně romských dětí ze 4. B Základní školy Merhautova v Brně.

* Dohromady je v roce 2008 dala petice rodičů, kteří nechtěli, aby jejich děti chodily do třídy s Romy.

* Dosud se odvysílala jedna šestnáctidílná série. K vidění je i na www.ptacata.cz.

* Součástí jednotlivých dílů jsou i záběry, které na půjčené kamery natočily samy děti.

* Druhá šestidílná řada, která právě vzniká, by se měla vysílat na podzim roku 2012.

A kromě dětí sedících v lavicích a učitelky za katedrou po třídě pobíhá kameraman a zvukař. Žáci jsou totiž takzvaná Ptáčata a štáb tu v pátek natáčel další z dílů stejnojmenné dokumentární série.

"Dneska jsou děcka neobvykle klidná. Je vidět, že mají strach z písemky," všímá si režisérka celé série Kamila Zlatušková, která děti z brněnské Základní školy Merhautova natáčí už třetím rokem.

Začala původně společně s Ladislavem Cmíralem, když chodila Ptáčata do první třídy a rodiče ostatních žáků sepsali petici. Nechtěli malé Romy ve stejné třídě, do které chodily jejich děti. Na Merhautce proto vznikla třída, jejíž většinu tvoří romské děti z nedalekého Cejlu. Ptáčata.

Na kameru už jsou zvyklé

Jednou z výjimek v téhle převážně romské učebně je zvolený předseda třídy Váňa, který je pro změnu původem Ukrajinec.

"Bylo to těžký. Ze začátku jsem nevěděl, jak se to počítá, ale pak to šlo," hodnotí později na kameru Váňa písemku. Chvíli po jejím odevzdání do té doby tichá třída výrazně ožila.

Zato Janička tentokrát moc neříká a hlavu si schovává do dlaní. Není to ale proto, že by se před kamerou styděla, děti jsou za tři roky na štáb víc než zvyklé. Důvodem mlčení je, že dostala z testu násobení trojku, zatímco Váňa jedna minus.

Celá sekvence s matematickou písemkou se včera nenatáčela náhodou. Je součástí dílu věnovaného právě Janičce. Ta má totiž, podobně jako další děti ze třídy, poruchu soustředění.

"To je asi hlavní problém Ptáčat. Nejsou hloupé, potřebují se ale učit jinak. Hlavní je zaujmout, vtáhnout je do děje a všechno ukazovat prakticky," vysvětluje práci s šestnáctičlenným kolektivem třídní učitelka Jarmila Zobačová.

Janička svůj problém s nepozorností řeší. Už dva měsíce dochází do centra Neuroprogress na takzvaný biofeedback. To je procedura, při které se pacienti učí co nejlépe koncentrovat.

Už ji nerozhodí každé cinknutí

Konkrétně u Janičky vypadá následovně: leží na posteli a zpod vlasů jí koukají dráty od snímačů, které jsou napojeny na počítač. Ten dovede podle vysílaných mozkových vln vyhodnotit, jak se Janička soustředí. A podle toho se ovládá hra na jejím monitoru.

"Jana na začátku nebyla schopná udržet pozornost. Potřebovala naprostý klid, aby se alespoň chvílemi mohla soustředit," popisuje problém terapeutka Ludmila Leinweberová z Neuroprogressu.

Po dvou měsících jsou už vidět pokroky. "Chvíle soustředění se už prodlužují. Také ji už nyní nerozhodí každé cinknutí," chválí svou malou klientku Leinweberová.

Změn si všimla i ostatní Ptáčata. Alespoň to tedy říkají, když se jich na to režisérka Zlatušková ptá. "Má lepší známky, už třeba nemá čtyřky a pětky," shodují se děti ve třídě.

Snaha o lepší koncentraci Janičky, tedy díl s pracovním názvem Biofeedback, rozhodně není jediným tématem šestidílné druhé série Ptáčat. Děti z Cejlu například před měsícem protestovaly proti hernám nebo se jeden z nich pokusil uspořádat fotbalový turnaj, na který nakonec dorazilo přes sto romských dětí, některé i o osm let starší než malý organizátor.

Jedním z prvních impulzů, proč točit druhou řadu, byl prvomájový pochod extremistů, který každé z dětí zachytilo na svou minikameru. Jejich záběry sestříhané spolu s těmi, které natočí televizní štáb, by mohli diváci vidět již příští rok na podzim.

Autor:

Nejčtenější

Na Kyjovsku zuří prachové bouře jako v poušti, na polích vznikají duny

Prachové bouře na Kyjovsku odnáší z polí nejvzácnější vrchní vrstvu zeminy,...

Silný vítr zvedá oblaka prachu a písku a metá jimi desítky metrů daleko. Na vyprahlé zemi se tvoří malé duny. Není to...

Kometa dál posiluje. Uloví i Plekance, který už trénoval s Kladnem?

Tomáš Plekanec z Montrealu střílí na branku Detroitu ve svém 1000. duelu v NHL.

Hukot kolem hokejové Komety nabral nové obrátky. Brněnské mužstvo posílil brankář Libor Kašík, ve středečním duelu...

Proti svým. Tak trochu. Jak brněnská rodačka Nicole bojuje za USA

Nicole Melicharová (vlevo) se raduje s Květou Peschkeovou ze zisku fiftýnu.

Oproti řadě samozvaných světáků neprokládá věty anglickými výrazy. Jen jednou lehounce mine, když tenisový žebříček...

VIDEO: Mladík v dodávce ignoroval výstražná světla, jen těsně uhnul vlaku

Dodávka na přejezdu uhnula vlaku

Na poslední chvíli stihla dodávka na železničním přejezdu v Blansku uhnout projíždějícímu vlaku. Devatenáctiletý řidič...

Agresivní žirafu museli utratit. Novinky a zajímavosti z českých zoo

Bílý tygr v peruánské zoo. Lima (26. 7. 2018).

Jak se letos dařilo patnácti českým zoologickým zahradám a co pro návštěvníky chystají? MF DNES oslovila všechny hlavní...

Další z rubriky

Lesy kvůli suchu umírají, pily nestíhají odebírat chřadnoucí smrky

K obnově smrku může docházet přirozeně: strom roste pod clonou mateřských...

Stromy na jižní Moravě hynou suchem, na novou výsadbu však chybí peníze. Majitelé lesů totiž nemohou kácet stromy...

Za uložení jaderného odpadu může mít vesnice miliony, část lidí je proti

U jihomoravského Drahonína se v sousedství bývalého uranového dolu nachází...

Přes osm let čekají lidé z Drahonína na Brněnsku na verdikt, zda jim několik kilometrů od domova vznikne úložiště...

Vědci chtějí umět předpovídat, ve kterých rybnících uhynou ryby

Radovan Kopp z ústavu zoologie Mendelovy univerzity sbírá vzorky z rybníka....

Sto tun ryb za více než pět milionů korun letos uhynulo jen v největším jihomoravském rybníku Nesyt. Hlavně v letních...

Najdete na iDNES.cz