Osobitý brněnský umělec zemřel 20. listopadu 2011 a svým životem i dílem inspiroval souputníky ke vzpomínkové akci už nedlouho po své smrti. Šlo totiž o velmi výrazného básníka i nepřehlédnutelného zpěváka alternativních kapel, který zemřel ve svých 47 letech po rocích nepřetržitého psaní syrových básní v gellnerovském duchu.
Pavel Homér AmbrožOsobitý básník se narodil 12. srpna 1964 v brněnských Řečkovicích. Byl jednou z hlavních postav brněnského normalizačního undergroundu. Jeho verše jsou podivuhodnou směsicí tradiční gellnerovské lyriky se syrovým obsahem. |
Proslul také osobitými vystoupeními s undergroundovými kapelami a četnými pobyty v pivnicích nižších cenových skupin i v psychiatrických léčebnách.
"Nápad na Homérův memoriál vznikl před rokem hned po jeho smrti, kdy jsme chtěli původně uspořádat něco jako vzpomínkový večer, kde by vystoupily kapely, s nimiž Homér účinkoval nebo které zhudebňovaly jeho texty, zejména Já jsem poznal, Idiot Crusoe, Čočka a další," vzpomíná jeden z hlavních organizátorů večera Jan Bartoň.
A dodává, že zároveň se křty čerstvě vydané brněnské revue DNO a almanachu Um pakultury to letos nakonec vyšlo na dva dny programu. "Už při druhém ročníku to skutečně vypadá na založení jisté tradice," myslí si Bartoň.
S Homérem se potkali právě ti, co měli
Hlavními iniciátory a organizátory akce inspirované vpravdě nekonformním životem básníka jsou jeho známí a kamarádi.
"Jmenovitě jde o vydavatele a distributora i třeba pořadatele festivalu Krákor v Ostopovicích u Brna Igora Fida Látala, znalce a archiváře Homérových básní Luboše Vlacha spolu s dalším vydavatelem revue DNO Markem Sobolou a pak jsem to já coby vydavatel almanachu Um pakultury," vypočítává Bartoň.
Homérovy básněPohádka Teď musím modlit se, že ještě dýchám. Zůstal jsem poslední v hořící tvrzi, Zůstal jsem poslední v hořící tvrzi, Pocta ranhojiči Na řetězu do česneku, Na řetězu do kytek, Na řetězu do alea, |
"Nejvíc se Homérově osudu a dílu věnoval jeho dlouholetý, o šest let starší kamarád Luboš Vlach, který ve DNU vydával Homérovy básně," zdůrazňuje pořadatel a dodává, že v subkultuře, kde se pohyboval i Homér, věk nikdy nebyl podstatný.
"Lidi, co si spolu mají co říct nebo o čem mlčet, se vždycky nějak potkají. Mě i mé přátele Homér oslovoval svým přístupem k životu a přínosem do undergroundové kultury rozhodně víc než svou smrtí," hlásí se k odkazu Pavla Ambrože o generaci mladší Bartoň.
Na nadcházejícím festivalu zahrají nejen kapely s přímým odkazem na Homéra, tedy uskupení, v nichž sám vystupoval či kde byly zhudebněny jeho texty, ale také další undergroundová tělesa.
Undergroundový pátek, poetičtější sobota
"Undergroundovější program bude mít pátek 11. ledna s kapelami jako Já jsem poznal, Spytihněv, Mongolovy městské sady či brněnský Nic moc Kvintet. Proběhne křest revue DNO a v plánu jsou básníci jako Marek Sobola, Martin Cina nebo Hynek Robeš," vypočítává Bartoň.
Sobota bude patřit křtu almanachu poezie Um pakultury. "Bude zde tedy už od páté odpolední hodiny víc poetických vystoupení, třeba zhudebněné Žalmy Ivana Diviše, dále autorská vystoupení Lucie Ruškové, Hynka Ozzyho Paseky, Tomáše Lotockého či Martina Sedláka. Vystoupí zajímavý projekt Česnekové hlavy Luboše Vlacha, dále Barové nokturno Jana Lamrama, Gregorovy gajdy a také plně elektrifikované kapely jako Hary a hadi, Old Minka Band či DPM Hudební kanál Band," doplňuje organizátor a dodává, že Homérův memoriál se koná bez sponzorů a dotací.
"Akci platíme z vlastních zdrojů, i když dřív festivaly jako Potulný dělník či Lipnice kulturní orgány dotovaly. Jenomže zkrátka nejsme mažoretky ani nepořádáme kvazisportovní aktivity. Od dotování undergroundové kultury se očividně upouští. Klub Boro ale poskytne své prostory zdarma a kapely či zvukař jsou placeni pouze z toho, co se vybere od návštěvníků, takže případný schodek zadotují pořádající," líčí Bartoň, kterého ovšem těší, že letos většina kapel na účast v Homérově memoriálu s radostí kývla.
