Před obří zrcadlovou stěnou s hodinami první návštěvníky vítala i snacha zakladatele Bohumíra Kolbaby sedmdesátiletá Drahoslava Kolbabová.
"Je to taková srdeční záležitost. Všecko je tu stejné jako dřív. Interiér se dělal podle fotografií z muzea. Servírovalo se tu na růžovém porcelánu. A tady je poslední servis, co tu zbyl," ukazuje Drahoslava Kolbabová na osamělý růžový hrneček s podšálkem.
Kolbabova kavárnaPodle projektu Jana Víška ji na Kounicově ulici v Brně v roce 1939 postavil kavárník Bohumír Kolbaba Za protektorátu se v kavárně prodávalo přímo z výlohy. V roce 1948 kavárnu stát znárodnil a předal družstvu Včela, Kolbabovi v ní pracovali dál. Později cukrárnu spravoval státní podnik Pramen. Cukrárna v domě vydržela až do roku 1992, kdy ji v restituci dostali Kolbabovi zpět. Až dosud se v prostorách kavárny prodával textil Funkcionalistickému interiéru dominuje zrcadlová stěna s hodinami a obří lustr v patře |
Podniku dominují zrcadla, na zdech visí staré fotografie
Do rekonstrukce bývalé kavárny, ve které v posledních letech sídlila i prodejna oblečení, se koncem loňského roku pustil známý cukrář Zdeněk Kloc se svým společníkem Ladislavem Žáliem. Snažili se, aby všechno uvedli do stavu, který v roce 1938 navrhl architekt Víšek.
"Prodávala jsem tu od dvaačtyřicátého do třiapadesátého roku. Pamatuju i časy, kdy už to bylo zestátněné. Jsem dojatá. Interiér je skoro stejný, jen tady byly červené rybičky," směje se Hedvika Dobrovolná, která v kavárně kdysi pracovala.
Interiéru i dnes dominují všudypřítomná zrcadla. Z půlkruhového obřího lustru v patře vytvářejí kruh. Na zdech visí původní fotografie z doby, kdy byla kavárna ve své největší slávě. Jen v původní fontánce v přízemí chybí voda a v ní červené rybičky.
"Tehdy byl přídělový systém na lístky. Dopoledne nám přišlo deset dortů, když se vyprodaly, už nebylo nic. Pak jsme měli hlavně keksy. Chodilo sem hodně Němců, takže jsem musela umět i německé fráze k obsluhování," vzpomíná na protektorátní období Dobrovolná.
Vyhlášený dort chtějí dělat podle původní receptury
Zrekonstruovanou kavárnu si přišla prohlédnout i známá historička Milena Flodrová. "Jsem nadšená, že se Kolbabova kavárna vrací tam, kde ji pamatuji ještě ze svých studentských let. Byla bych strašně ráda, kdyby si ji studenti zase vzali za svoji. Tady se prodebatovávaly nejrůznější názorové problémy," popisuje Flodrová.
Arnošt Goldflam zase vzpomínal, jak do Kolbabovy kavárny chodil v 80. letech s přáteli. "Byli jsme celá sestava, se skladatelem Jiřím Bulisem a děckama z HaDivadla. Miloval jsem zdejší věnečky," říká Goldflam.
U pultu nemohly chybět sladké dorty a všelijaké zákusky. Ten nejvyhlášenější, jaký v původní Kolbabově kavárně podávali, ale ještě nemají.
"Všechno jsme probírali s paní Kolbabovou, sortiment, který se tu vyráběl dřív, byla vesměs klasika. Specialita podniku byl dezert Pohádka. Cukrárny ho mají dodnes, pokud se nám podaří získat původní recepturu, pustíme se do výroby taky," předeslal nový provozní Zdeněk Kloc.
