Na osmdesát brněnských ulic nese jméno po básnících nebo spisovatelích, kteří také psali verše. A čtyřiadvacetiletá studentka češtiny a literatury z brněnské pedagogické fakulty Zdeňka Kocábová se zamyslela nad tím, že zřejmě mnoho lidí ani neví, kdo byli ti lidé, po nichž se jmenují části města, kudy denně procházejí. Případně si nedávají jméno konkrétního tvůrce dohromady s názvem příslušné ulice.
"Týká se to i mě samotné. Chodila jsem totiž třináct let jako malá holka po Mikuláškově náměstí ve starém Lískovci a pořád jsem si říkala: máme Skácelovu, Nezvalovu a kdekoho jiného ulici - ale kdepak ji má Oldřich Mikulášek? Až pak mně to došlo," usmívá se organizátorka projektu, s nímž prožila celé poslední tři měsíce.
"Mám k tomuto tématu blízko díky zaměření svého studia, ale myslím si, že šlo obecně o významné tvůrce, kteří za sebou měli konkrétní dílo a dnes je lidé pomalu neznají," myslí si studentka.
Brno na básníky slyší
Fotografie, které zachycují "ulice básníků", nafotografovali vesměs její přátelé nebo dalšími přáteli doporučení známí. A dopadly překvapivě dobře. Kolekce je originální, neprvoplánová, technicky velmi dobrá, a navíc díky rozdílnému rukopisu šesti fotografů a dvou zástupců studií opravdu pestrá. Na výstavě v Redutě každou z fotografií zároveň doprovázejí verše tvůrce, podle kterého se ulice jmenuje. Ty zároveň v rámci projektu ozdobily chodníky příslušných částí města.
Že si Brno alespoň občas dokáže odkaz poetů hýčkat, dokázal Zdeňce Kocábové průběh přípravy projektu. Na výrobu šablon a značkovací barvy ve sprejích, které používají k označování výkopů opraváři a které během tří měsíců samy zmizí, přispělo svými penězi město Brno z fondu primátora. A ten nad projektem převzal i záštitu, což organizátorce projektu při jednání s úřady nakonec hodně pomohlo.
Brněnské komunikace povolily nakonec bez problémů, aby se verše nasprejovaly na "jejich" chodníky, a ohledně autorských práv se o celou věc zasloužila vedoucí literárního oddělení agentury Dilia Jana Kupilíková.
"Neměla jsem peníze na zaplacení autorských práv ani adresy všech dědiců a ona je na moje dopisy nalepila a všem poslala," chválí nezištný přístup pomocníků i dědiců Zdeňka Kocmanová.
Nikdo nakonec své dobrozdání přímo neodmítl, jen u Josefa Kainara, Vítězslava Nezvala a Petra Křičky bylo dědiců více a neozvali se všichni. Složité bylo dohledávání dědiců Jana Rokyty (vlastním jménem Adolfa Černého), podle kterého se jmenuje ulice ze Židenic do Líšně. Tihle čtyři v projektu nakonec chybějí.
Studentka chtěla totiž postupovat se vší "štábní kulturou". Třiasedmdesát básníků i tak své verše nasprejované na "své" ulici i u fotografií na výstavě v Redutě má. "Měla jsem na úřadech navíc asi štěstí na úžasný průměr, protože jsem na jednoho blbce potkala vždycky alespoň dva úžasné lidi," směje se studentka.
Sprejovalo se o půlnoci
"Báli jsme se trošku, že když na sedmdesáti třech ulicích začnou mladí lidé o půlnoci mezi 20. a 21. srpnem hromadně sprejovat něco na chodníky, lidé si budou myslet, že jde o vandaly," líčí Zdeňka Kocábová streetartovou část projektu.
"Ale měli jsme to domluvené s policií, takže nikoho nezavřeli. A pokud na nás někdo z občanů vyběhl, nechal si to nakonec v klidu vysvětlit," usmívá se a dodává, že práce kolem projektu a instalace výstavy i s vernisáží se ujali především dobrovolníci sdružení kolem občanského sdružení GET ART!, které založili mladí lidé z brněnské filozofické fakulty.
"Jde o studenty dějin umění a zároveň moje kamarády," popisuje Zdeňka Kocábová. "Když se dozvěděli, o co půjde, byli skutečně nadšení," tvrdí studentka, která datum na výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 nezvolila náhodně. "Říkala jsem si, že ono datum je symbolické už proto, že některé z básníků, jejichž verše jsme použili, komunisté zakázali. A také způsob prezentace jejich tvorby, který jsme zvolili, by za minulého režimu určitě neprošel," usmívá se organizátorka.
Básníci na uliciVýstava se koná od 2. do 12. září 2010 v přízemí a prvním patře Divadla Reduta na Zelném trhu v Brně. Zahrnuje tvorbu osmi fotografů, kteří se zúčastnili projektu mapujícího ulice nesoucí jména po slavných českých básnících. Fotografové: Lena Beleke, Bára Milatová, Michal Jašek, Helena Svobodová, Tomáš Págo, Tomáš Hliva, studio Dva dva a Krasovhledy Na chodníky 73 brněnských ulic pojmenovaných podle českých a moravských básníků v noci z 20. na 21. srpna 2010 nasprejovali účastníci projektu verše příslušných tvůrců. V rámci výstavy je proto možno nahlédnout i do literární tvorby těchto osobností, neboť fotografie "básnických" ulic doprovázejí verše toho kterého básníka. Informace o projektu i s mapkami "posprejovaných" ulic najdete na tomto webu. Ulice, kde lze verše básníků nalézt:Antala Staška, Antonína Macka, Baarovo nábřeží, Balbínova, Bezručova, Bieblova, Blatného, Bochořákova, Boženy Němcové, Bratří Čapků, Bratří Křičků, Březinova, Čelakovského, Dačického, Dalimilova, Dykova, Elišky Krásnohorské, Erbenova, Fričova, Gellnerova, Habřinova, Halasovo náměstí, Hálkova, Haškova, Havlíčkova, Heydukova, Hněvkovského, Horova, Hrabalova, Hviezdoslavova, Chaloupkova, Jablonského, Jana Nečase, Kainarova, Kárníkova, Klácelova, Klášterského, Klicperova, Kollárova, Krameriova, Ladova, Mahenova, Máchova, Marie Pujmanové, Merhautova, Mikuláškovo náměstí, Nerudova, Nezvalova, Pflegrova, Raisova, Renčova, Rokytova, Sabinova, Seifertova, Skácelova, Sládkova, Soukopova, Sovova, Spáčilova, Svatopluka, Čecha, Šafaříkova, Šaldova, Šimáčkova, Šmilovského, Šrámkova, Těsnohlídkova, Tichého, Tomanova, Tylova, Vinařického, Vrchlického, Wolkerova, Zeyerova Ulic, které se v Brně jmenují podle básníků, je víc, k osmdesátce. Některé dědice autorských práv se ale nepodařilo sehnat, proto je jich na výstavě "jenom" 73. |
