Nemocnice Milosrdných bratří

Nemocnice Milosrdných bratří | foto: Radek Miča, MF DNES

V den, kdy mi měli amputovat nohu, padla volba na červy, vzpomíná žena

  • 5
Dvaašedesátiletou paní Jaromíru z Brna trápí cukrovka. Se syndromem takzvané diabetické nohy, kterou provázelo odumírání tkáně, dokonce skončila v nemocnici. A hrozilo, že jí lékaři nohu amputují. Pak ji naštěstí zachránila netradiční alternativní léčba za pomoci muších larev.

"Ležela jsem v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně a už jsem měla stanovený i termín operace. Mělo to být loni 24. září. Pak jsme se ale bavily s kamarádkou o léčbě larvami a rozhodly se na to zeptat lékařů," popisuje, co předcházelo nezvyklé léčbě pomocí larev nazývané maggot terapie (larví terapie).

"Přijela za mnou lékařka, myslím že z Ostravy, musela se podívat na ránu, jestli se to na mě může aplikovat. Přesně v den, kdy mě měli nohu amputovat, se rozhodlo, že zkusíme léčbu červy. Byla jsem ráda, nechtěla jsem, aby řezali," vzpomíná žena.

Představa, že její odumřelou tkáň budou pojídat červi, jí údajně těžkou hlavu nedělala. Ani přes to, že v Nemocnici Milosrdných bratří podobný postup před léčením paní Jarmily ještě na žádném pacientovi nevyzkoušeli.

"Dopředu jsem se vůbec nebála, vůbec mě to nevzrušovalo a to červy ani pavouky dvakrát nemusím. Navíc při té aplikaci, když je na nekrotickou tkáň nasazují, červi skoro nejsou vidět," ujišťuje důchodkyně.

Podle paní Jarmily jí lékaři v ráně udělali jezírko, do něj nalili tekutinu s laboratorně vypěstovanými larvami mouchy Lucilia sericata a vše překryli. "Oni nekrotickou tkáň požírají. Díky tomu se zvětší šest až osmkrát. A když se nažerou, zavrtají se do gázy a umřou," líčí dvaašedesátiletá pacientka třídenní terapii, při níž larvy zůstávají v ráně.

V Nemocnici Milosrdných bratří v Brně léčí chronické rány, například proleženiny, syndrom diabetické nohy či bércové vředy. V Nemocnici Milosrdných bratří v Brně léčí chronické rány, například proleženiny, syndrom diabetické nohy či bércové vředy.

Po třech dnech pak lékaři převázanou ránu otevřeli, postižené místo vypláchli a zjistili, že je čistá. V případě potřeby se totiž stejný postup opakuje.

Podle paní Jarmily, jejíž celé jméno redakce zná, s ohledem na její přání je ovšem neuvádí, se není čeho bát. "Lidi se mě ptali, jestli mi nevadilo, že se tam něco hejbe, jestli to lechtá. Sama jsem byla zvědavá, nic jsem ale necítila, možná i proto, že citlivost v dolních končetinách už mám sníženou. Že mám v noze červy mi nevadilo ani psychicky," ujišťuje žena.

"Jediný okamžik, kdy to bylo nepříjemné, byla poslední noc, larvy totiž produkují tekutinu, pomocí níž se to rozkládá, to hodně bolelo. Lékaři mi museli píchnout injekci proti bolesti. Věděla jsem ale, že mi to může zachránit nohu, tak se to dalo vydržet," dodává.

"Když jsem viděla, jak je rána krásně čisťounká, tak jsem se na další aplikaci vyloženě těšila. A nevadilo mi pozorovat červy, ty nejdřív nejsou skoro vidět, když je ale vytahují, tak už to byly takové velké bílé potvory, skoro centimetr velké," popisuje.

Stejnou terapií loni na podzim prošla na přelomu září a října celkem třikrát. A amputaci se díky ní úspěšně vyhnula. V polovině prosince už se dokonce dostala z nemocnice domů. Teď do ní chodí pouze na kontroly.

"Vyhráno ještě nemám, může se to znovu zhoršit, kdyby nebylo červů, měla jsem ale už rok nohu amputovanou," pochvaluje si Jarmila.

Spokojení jsou i lékaři. Larvy totiž nyní používají jako alternativní metodou léčby infikované a mrtvé tkáně běžně.