Tady by na smrt své babičky přísahali, že pitbulové mají srdce ze zlata a člověka milují nejvíc ze všech tvorů.
V sobotu odpoledne na dyjákovickém hřišti o sto šest poštěkávají různě velcí reprezentanti obávaného plemene. Košík na hubě má málokterý, ale pánova ruka s vodítkem je výmluvně sevřená. Občas proti sobě totiž vyrazí dvě rozzlobené šelmy, které si nepadly do oka. A pak je třeba ze všech sil držet a nepustit.
"Pitbulové skutečně vzešli ze zápasnických psů a na psa jsou schopni vystartovat. Ale ne na člověka. Tohle zvíře klidně spí na vašem klíně, na druhé straně je s to vás bránit třeba před lvem – což povznáší," ubezpečuje Radek Kryštof, prezident pořádajícího Moravia Bulldog and Terrier Clubu.
Hodnotí se svaly i postoj
Pak už zamíří do vyznačeného prostoru, kde se promenují se svými mazlíčky vystavovatelé, kteří mají zálusk na nějakou tu cenu krásy. Posuzuje se kompletní vzhled včetně zubů, postavy, držení těla v pohybu.
"Masivní kosti, výborná záď, velký silný pes a má harmonii," hodnotí do mikrofonu Radek Kryštof jedno zvíře po druhém. Je to běh na dlouhou trať – psů je přihlášeno kolem stovky. Akčnější děje se odehrávají kousek dál u fotbalové branky, na kterou organizátoři zavěsili peška. Vyskočit 160 centimetrů, zakousnout se a co nejdéle držet, to je jedna ze sportovních disciplín.
Rezavá fena nažhaveně štěká, už se nemůže dočkat. "Makej Kesy. Hodná, drž," povzbuzuje osmadvacetiletá veterinární asistentka Eva Slancová. A zvíře poslušně drží. Visí na peškovi dobrých 16 minut, a vybojuje si tak v této disciplíně první místo mezi fenami. "Kesy je úžasně temperamentní. Neznám věc, která by ji nebavila," září majitelka.
Utáhne stonásobek své váhy
Zatímco se v jednom kruhu stále natřásají uchazeči o titul krásy, jiní se chystají na tahačské soutěže. Pitbul prý klidně utáhne vozík s třítunovým nákladem, ti špičkoví i zátěž, která je stonásobkem jejich váhy. Vpodvečer začíná pršet, a tak se tahle disciplína o zhruba 30 soutěžících protahuje až do dvou do rána.
Marná sláva. V Dyjákovicích na pitbuly neuslyšíte křivého slova. Že už hezkých pár lidí skončilo po jejich útoku v nemocnici? Ale ano, když nestáli za nic jejich majitelé. Tahle rasa totiž potřebuje pevnou ruku a pánův čas. Ostatně, v počtu pokousání jsou prý na prvním místě kokršpaněli a za nimi jezevčíci.
Osmadvacetiletý Petr Bulín z Malešovic u Brna má jasno. "Já měl předtím pudla a německého ovčáka, ale co mám pitbula, už nechci jiného."
