Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V hodonínském muzeu nahlédne návštěvník do tajů odlévání zvonů

  9:19aktualizováno  9:19
Letitá tradice a deset tisíc zvonů odlitých ve zvonařské dílně Dytrychových v Brodku u Přerova učinily z brodecké rodiny zvonařů jedny z nejvýznamnějších představitelů tohoto specifického uměleckého řemesla v Česku.

Výstava zvonů v hodonínském muzeu | foto: Radek Miča, MAFRA

Zvony a zvonky, ale i svícny, těžítky, kováním, soškami a dalšími dekorativními či užitkovými předměty z litého kovu se dílna představuje v Masarykově muzeu v Hodoníně.

"Návštěvníci se na ní mimo jiné dozvědí, že dílna vznikla již před šedesáti lety. Ročně tam vyrobí až tři sta zvonů," řekla Michaela Rybecká z Masarykova muzea.

Od kávy, křídel a klik ke zvonohře v Hirošimě

Vznik zvonařské dílny v Brodku u Přerova se paradoxně datuje od května roku 1950, což byla doba eskalace brutality komunistického režimu.

Josef Dytrych, který měl zkušenosti se stavbou sportovních letadel, před válkou vlastnil malou pražírnu kávy. V době nástupu komunistů k moci si přivydělával pololegální výrobou nedostatkových klik a tehdy se rozhodl opravit prasklý zvon z věže brodeckého kostela.

Neměl s odléváním zvonu žádné zkušenosti, ale usilovně sháněl všechny dostupné informace a pak se do opětovného odlití zvonu vrhl se stejnou vervou jako předtím do stavby letadel či odlévání duralových klik.

V květnu 1950 se osmdesátikilový zvon po roce rozezněl stejně čistým tónem jako dřív. Úspěšný pokus, v jehož zdar mnoho Dytrychových přátel nevěřilo, tak zahájil tradici dílny, jejíž podpis na těle zvonu představuje reliéf větvičky túje.

Složitý postup výroby zvonu dává prostor i zkušenosti řemeslníka

Zvon je kovový bicí hudební nástroj a na přesnost a čistotu jeho tónu jsou kladeny přísné nároky. Odlévá se ze zvonařské slitiny, která se skládá z mědi a cínu v poměru 77 ku 23. Tajemství úspěchu zvonaře ovšem spočívá ve výpočtu tvaru zvonu.

Výstava zvonů v hodonínském muzeu

"Jsou to vždy dvě paraboly, které vytvářejí profil budoucího zvonu, a v tom profilu je skrytý tón," popsala Marie Tomášková-Dytrychová, dcera zakladatele, která v současnosti dílnu vede.

"Existuje vzorec pro výpočet bodů, které se pak spojí křivkou a určí výsledný tvar. V tomto vzorci je však ponechán určitý prostor pro zkušenost zvonaře. Proto má každá dílna specifický tvar zvonu," vysvětlila Marie Tomášková-Dytrychová.

Zvony z Moravy putují do celého světa

Výroba zvonu trvá zhruba dva měsíce a vrcholí odléváním. Umění brodeckých zvonařů snad nejvíce prověřil čtyřtunový zvon Svatý Urban pro Dóm svatého Egidia v Bardejově z roku 1994 či více než pět tun vážící zvon pro Košice.

V Brodku odlili i pětapadesátikilový zvon pro bývalého papeže Jana Pavla II. Dílna vyrobila rovněž zvony pro zvonohry v Hirošimě, Jokohamě či Jakutsku.

S prací zvonařů Dytrychových se mohou návštěvníci Masarykova muzea seznámit do 3. dubna.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pomník znázorňuje 33 kovových stylizovaných postav seskupených do spirály času...
Nemoci a stovky mrtvých. U Kyjova postavili památník krutému lágru

Internační tábor ve Svatobořicích u Kyjova dostal po desítkách let důstojné pietní místo – památník a muzeum. Připomínají osudy zhruba 170 tisíc lidí, kteří...  celý článek

Hliněný dům hanáckého typu je postavený převážně z nepálených cihel. Cenný...
Koupili ruinu. Pak statek změnili v oceňované živé muzeum

Před šesti lety koupili manželé Dvořákovi selskou usedlost v Kučerově. V té době byla v havarijním stavu a oni se rozhodli, že ji opraví a vrátí do původní...  celý článek

Pár hodin po dramatickém přepadení zakončeného střelbou strážníka byla
Zdrogovaný muž chtěl zapálit benzinku, když ujížděl, naboural tři auta

Zdrogovaný čtyřiašedesátiletý muž se v neděli odpoledne pokusil zapálit čerpací stanici v Černé Hoře na Blanensku. Koupil si tam do kanystrů benzin a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.