V některých jeskyních Moravského krasu rezivějí malé krápníky. Proč tomu tak je, odborníci zatím neví. Ilustrační foto

V některých jeskyních Moravského krasu rezivějí malé krápníky. Proč tomu tak je, odborníci zatím neví. Ilustrační foto | foto: Radek Miča, MAFRA

V jeskyních Moravského krasu rezivějí krápníky. Odborníci neví proč

  • 4
Některé jeskyně Moravského krasu trápí problém, se kterým si odborníci zatím nevědí rady. Podobně jako vodovodní trubky v nich rezivějí malé krápníky. Krápník napadený korozí už není pěkný na pohled a dříve nebo později navíc spadne. Jeskyně tak přicházejí o své ozdoby.

"Proč tomu tak je, na to odpověď zatím neznáme. I když se již dělaly různé výzkumy. Zkoumala se kyselost či zásaditost vody i další faktory, které na krápníky mají vliv. Jenže se zjistilo, že jsou v pořádku a krápníky by korodovat neměly," krčí rameny vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.

Podle něj se ovšem nedá říci, že by jich nyní rezivělo nějaké větší množství. "Jsou místa, kde je toho více, a naopak jeskyně, kde se koroze nevyskytuje vůbec," dodal.

Návštěvníci na krápníky vliv nemají

Malým krápníkům říkají jeskyňáři brčka. Jsou křehčí, a právě proto koroze většinou napadá je. Proč v některých jeskyních brčka dál rostou a v jiných naopak rezivějí a padají, to speleologové ani geologové ale zatím také nevědí.

Návštěvníci na korozi brček ovšem zřejmě žádný vliv nemají. "Hodně jich je napadených například v Masarykově dómu, ale i v Amatérské jeskyni, která je veřejnosti nepřístupná. A naopak v Balcarce nebo v Punkevních jeskyních brčka rostou a daří se jim," uvedl Hebelka.

Korodujícím brčkům se věnují i někteří odborníci z Ústavu geologie Masarykovy univerzity. Například Sandra Kejíková na stránkách Devonu uvádí, že pravděpodobně k jejich padání docházelo i v minulosti, padají v určitých obdobích a může to být přirozený proces.

Vědci také dlouhodobě sledují, jak krápníky rostou. "Průvodci sice uvádějí, že milimetr krychlový roste zhruba deset až patnáct let, to je však jen pro představu návštěvníků. Jsou místa, kde za sto let narostly o několik decimetrů, a jinde naopak rostou velice pomalu. Záleží na množství stopové vody, která přitéká na krápník, i na jejím nasycení uhličitanem vápenatým," vysvětlil Hebelka.