Spolu s dalšími úspěšnými emigranty na jižní Moravu minulý týden dorazil i zmíněný polský rodák, dnes sympatický elegán s rakouským pasem.
"Byl jsem antikomunista, ale dnes by se dalo říct, že jsem utekl z ekonomických důvodů," vypráví 54letý muž.
Jelikož Polsko bezprostředně neleželo u hranic železné opony, musel k útěku zvolit jinou zemi. Vybral si Československo a rozhodl se překonat hranice přeplaváním Dunaje.
"Bylo to asi 360 metrů. Trénoval jsem na to doma ve varšavské Visle," popisuje Bieniada.
Když dorazil do Bratislavy, šel si řeku několikrát obhlédnout. Utéct se rozhodl v noci 23. srpna 1982. "O plánu nikdo nevěděl, jen moje mladší sestra, která mi pomohla přelézt první plot," vzpomíná Polák.
Poté překonal i dva další kotouče ostnatého drátu a skočil do vody. "Strašně jsem se bál, celý jsem se klepal," ukazuje při povídání třesoucí se ruce.
Ve tmě při útěku nepotkal žádnou hlídku, ale několikrát ztratil orientaci. "Pomohla mi kostelní věž v Devíně, která zvonila. Díky ní jsem kontroloval směr," popisuje srozumitelnou češtinou uprchlík.
Teplou srpnovou noc si s ním dunajský proud pohrával. Těsně před rakouským břehem překonával silný protiproud. "Jako by mě táhl zpátky do Československa," říká teď už s úsměvem. I to však zvládl.
Když vylezl z vody, nevěděl, jestli už je za hranicí rozdělující Evropu. Třiadvacetiletý mladík však uviděl auto s rakouskou značkou a věděl, že je ve svobodné zemi.
Příběh, který pak popsal i publicista a redaktor MF DNES Luděk Navara ve své knize Nové příběhy železné opony, skončil happy endem. Dnes se naturalizovaný Rakušan živí ve Vídni jako taxikář.
Památka na 53 lidí, kteří se na druhou stranu nedostali
Další uprchlíci takové štěstí neměli. Třiapadesáti obětem, které zahynuly při překonávání československých hranic, teď postaví v Mikulově památník.
Miroslav Kasáček, jeden ze zakladatelů sdružení Paměť, které projekt Brány ke svobodě organizuje.
Už dnes v místech bývalé pohraniční cesty existuje Stezka svobody vedoucí od bývalé celnice po křižovatku u Mušova. Na ní díky novému projektu Brány ke svobodě přibude pomník, odpočinkové místo a infopanely.
"Chceme, aby lidé nezapomněli na léta utrpení a politických zločinů," vysvětlil Miroslav Kasáček. Právě on s Luďkem Navarou jsou zakladateli sdružení Paměť, které projekt organizuje.
O podobě památníku ještě rozhodnuto není. "Máme představu o tom, jak by měl vypadat, ale teprve vypíšeme výběrové řízení," upřesnila manažerka projektu Magda Nováková. Stavební práce by mohly začít v srpnu, projekt financuje Evropská unie.
