"Buď jde o pozůstatky nosorožce srstnatého, nebo starší, a tedy také vzácnější zvíře druhu stephanorhinus kirchbergensis," upozorňuje paleozooložka Miriam Nývltová Fišárková.
Odpověď na tuto otázku zjistí dalším výzkumem. Na podivný nález kostí v zemi upozornili archeology majitelé domu. Při odkývání půdy se pak našla lebka nosorožce, jeho kolenní klouby, obratle a žebro.
Rohy jsou z rohoviny, která není tak odolná vůči zkáze jako kosti. Většinou, stejně jako v tomto případě, u koster nosorožců chybí.
"Zajímavé je to, že nosorožec ležel v dávno zaniklém korytě řeky. V těchto případech se z kostí podaří zachránit obvykle jen úlomky, protože je zničily říční kameny. V tomto případě se tak nestalo, kostra byla zahrnuta říčním štěrkem," líčí vedoucí archeologického výzkumu na místě nálezu Marek Lečbych.
Nález vědci porovnají s kostmi z muzeí
Pokud by to byla lebka nosorožce srstnatého, šlo by o zvíře patřící mezi takzvanou megafaunu, která obývala Evropu v dobách ledových v takzvaném pleistocénu, tedy někdy zhruba před 25 tisíci lety. Kromě nosorožců do ní patřili mamuti nebo šavlozubí lvi.
Nalezená lebka.
Výzkum však může ukázat, že archeologové našli ještě větší raritu, protože může jít také o nosorožce druhu stephanorhinus kirchbergensis, jenž žil zhruba před 150 tisíci lety.
"Nyní bude nutné srovnávat nalezené kosti s těmi, které již máme v muzeích. Kdy budeme vědět přesně, jakého nosorožce jsme našli, to nelze odhadnout," dodala Nývltová Fišárková.
