V brněnských čtvrtích Přízřenice a Dolní Heršpice nejsou lidé spokojení s územní studii rozvoje. (Ilustrační snímek)

V brněnských čtvrtích Přízřenice a Dolní Heršpice nejsou lidé spokojení s územní studii rozvoje. (Ilustrační snímek) | foto: Michal Sváček, MAFRA

V Přízřenicích a Heršpicích se zase mluví o odtržení od Brna

  • 12
Územní studie pro rozvoj Přízřenic a Dolních Heršpic se nelíbí části místních kvůli průmyslové zástavbě či bytovkám, které by narušily venkovský ráz oblasti. Mezi obyvateli těchto brněnských čtvrtí se už, tak jako tomu bylo před dvěma lety, začíná hovořit i o odtržení od krajského města.

Na konci listopadu představilo vedení Brna plán, jak budou vypadat v budoucnu okrajové čtvrti Dolní Heršpice a Přízřenice. Místní tehdy protestovali hlavně proti velké průmyslové zóně či vysokým bytovým domům.

Úředníci proto posbírali všechny připomínky a nyní se všechny strany sešly znovu na veřejném projednání. Město ale zhruba stovce příchozích představilo téměř totožnou územní studii rozvoje jako loni v listopadu. A to mnohé obyvatele hodně nazlobilo.

Proč chtěli od Brna

Přízřenice a Dolní Heršpice, části Brna-jih, si na podzim 2010 vynutily referendum o odtržení od Brna. Impulzem byla připravovaná výstavba bytových domů na Slunné louce. Nesouhlas s ní přerostl v nespokojenost, v referendu však nehlasovalo pro odtržení od města dostatek lidí.

"Lidé jasně vyjádřili, že si nepřejí domy s více než třemi podlažími, což přislíbil i primátor. Dnes jsou tam nakresleny znovu. Proč nás vyzýváte, abychom podávali připomínky, když je to pak, jako když hrách na stěnu hází?" zlobil se na projednání předseda sdružení Samostatný jih Jan Hrbáček.

Vyšší domy využijí území efektivněji, tvrdí architekt

Autor studie architekt Antonín Hladík se snažil přítomné uklidnit. "Vyšší bytové domy umožní využívat území efektivněji než rodinné domy. Zbude více plochy pro veřejná prostranství," hájil architekt Antonín Hladík studii, která se má stát podkladem pro územní plán.

Opoziční zastupitelka za Brno-jih Jiřina Bočková (STAN) proto chtěla vědět, jak to tedy bude s poměrem rodinných domků a bytovek. "V listopadu se říkalo, že rodinných domků budou tři čtvrtiny," řekla Bočková. Hladík na to ale reagoval jen neurčitě. Přesný poměr podle něj nelze předem říci, protože území se bude vyvíjet řadu let.

Další lidé se ptali na navrhovaný obchvat či opatření proti záplavám a hluku. Jiní upozorňovali na to, že v textové části studie jsou chyby. "Celá studie je podvodem ze strany města na obyvatele Přízřenic a Dolních Heršpic. To, co je tam nakresleno, je v rozporu s přáními obyvatel," myslí si mluvčí Samostatného jihu Pavel Reich.

Obyvatele možná čeká po dvou letech další referendum

Ten zároveň připomněl, že místní si nemusí nechat od města diktovat. Před dvěma lety obyvatelé Heršpic a Dolních Přízřenic hlasovali v referendu o odtržení od Brna. Důvodem byla výstavba na takzvané Slunné louce a obecná nespokojenost s přístupem města a městské části Brno-jih.

I díky slibům politiků nakonec nebylo pro odtržení dostatek hlasů. Kdoví, jak by tomu bylo nyní. "Tehdy slibovali kanalizaci a zatím nic. Je to ostuda," zlobila se při odchodu jedna z přítomných žen.

Podle Reicha v září uplynou dva roky od referenda a podle zákona jej bude možné opět vyvolat. "Z této studie mám pocit, že nás k tomu představitelé města výslovně nabádají," pohrozil Pavel Reich.

Svoje připomínky a náměty k projednávané studii mohou zájemci podat do čtrnácti dnů, tedy do 9. května.