Přes deset let čekali v Rajhradě na rozuzlení církevních restitucí. U místního významného kláštera chybělo místo pro parkování a mnohdy důležité státní návštěvy musely vystupovat v dešti na zabláceném plácku.
O co také církve na jižní Moravě žádají
|
S plánem na vybudování parkoviště však vedení obce nepochodilo, protože pozemek před vstupem do kláštera měl kvůli průtahům s restitucemi nedořešené vlastnictví. To se však nyní změnilo. Jako jedni z prvních místní benediktini získali pozemek zpět.
"Konečně tam bude důstojné zázemí. Projekt nachystáme s městem, kterému patří část pozemku," podotkl Tomáš Vraspír z benediktinského řádu.
Podobných míst, kde na výsledek restitucí čekají, je v kraji řada. Z jižní Moravy evidují na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) nejvíce žádostí o vydání majetku v republice.
Uspěly také sestry vincentky
"Z požadovaných 168 staveb se jich tu nachází sedmačtyřicet, nejvíce pozemků, celkem 2 566 z 6 125, je taktéž na jižní Moravě," uvedl Robert Hurt z oddělení komunikace ÚZSVM.
Kromě benediktinů už uspěly také třeba sestry vincentky. Pozemek o rozloze 0,6 hektaru, kde je louka a stromy, získaly v Radějově na Hodonínsku. Královská kanonie premonstrátů na Strahově zase získala pozemky v Mikulovicích a Dolních Dunajovicích na Znojemsku.
Řada nemovitostí je pak těsně před vydáním. Blízko finálnímu rozhodnutí je například Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, který žádá o půlhektarový pozemek v Citonicích na Znojemsku.
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského by zase měla získat tři pozemky o celkové rozloze přes půl hektaru v Brně. Zatím jde ale jen o malé pozemky - hlavně louky, lesy a pole.
"Církev římskokatolická pak usiluje zase o pozemek v Břeclavi, kde stával dříve barokní kostel. Za války byl ale zničen a nyní v místě stojí nový kostel sv. Václava," řekl Hurt.
S většinou požadavků se však musí úřady teprve vypořádat. O nejvíce pozemků z církví působících na jižní Moravě usiluje církev římskokatolická.
Brněnské biskupství může získat tři tisíce hektarů
Brněnské biskupství podalo dohromady 760 výzev, kromě Jihomoravského kraje také zčásti na Vysočině. Mezi nejznámější stavby, o které usiluje, patří klášter na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.
"Pokud dojde k předání podle dohodnutých kritérií, bude našim farnostem vráceno kolem tří tisíc hektarů půdy. Jsou to hlavně pole a louky," popsala mluvčí biskupství Martina Jandlová. Získaný majetek chce církev hlavně pronajímat.
Brněnské biskupství ale usiluje i o movitý majetek. Příkladem je obraz Madona z Veveří z druhé poloviny 14. století, o nějž požádala farnost ve Veverské Bítýšce. Originál tohoto obrazu byl až do roku 1938 umístěn v kostelíku na Veveří, nyní je vystaven v Národní galerii v Praze.
Vydání obrazu ale bude komplikované, podle galerie obraz získal stát do vlastnictví už v roce 1925. "Podle současných zjištění farnost ve Veverské Bítýšce zatím nedoložila relevantní podklady," uvedl pověřený šéf Národní galerie v Praze Vít Vlnas.
Lhůta pro podávání žádosti skončila 2. ledna. Úřady se snaží vyřešit výzvy do půl roku.
