Pochod pravicových radikálů Brnem na 1. máje 2009 - šéf Dělnické strany Tomáš Vandas

Pochod pravicových radikálů Brnem na 1. máje 2009 - šéf Dělnické strany Tomáš Vandas | foto: Pavel Kopřiva

Vandas a další členové DSSS se odvolali, soud znovu projedná jejich projevy

  • 0
Čtyři zástupci Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) včetně předsedy Tomáše Vandase se odvolali proti podmíněným trestům a peněžním pokutám. Tresty od čtyř do osmi měsíců jim před třemi týdny nepravomocně uložil brněnský městský soud za jejich projevy napadající národnostní menšiny na loňského 1. máje v Brně.

Soud o vině zástupců DSSS, která je nástupkyní soudem zrušené Dělnické strany (DS), rozhodl v první půli května trestním příkazem (více o soudu čtěte zde)

Čtveřice Vandas, Martin Zbela, Jiří Štěpánek a Petr Kotáb se odvolala ve stanovené lhůtě, což podle DSSS znamená, že musí být jejich případ projednán ve veřejném jednání. Všichni se cítí nevinni a trvají na možnosti obhájit své právo na svobodu slova a projevu před soudem, uvedl Vandas.

Například bývalého předsedu Dělnické strany Vandase a bývalého místopředsedu DS Štěpánka soud uznal vinnými z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.

Vandas dostal čtyři měsíce s odkladem na 20 měsíců a pokutu 25 tisíc korun. Štěpánek byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody osm měsíců s odkladem na dva roky a k pokutě 30 tisíc korun.

Mluvčí nynější DSSS a šéfredaktor Dělnických listů Zbela byl odsouzen za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka.

Trest pro Zbelu činí sedm měsíců s odkladem rovněž na dva roky. Čtyři měsíce s odkladem na 20 měsíců dostal i další bývalý místopředseda DS Kotáb.

DSSS je nástupkyní Dělnické strany, o jejímž zrušení rozhodl v únoru Nejvyšší správní soud. V programu, idejích a symbolech Dělnické strany našel správní soud xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus.

Strana podle něj podněcuje k násilí a usiluje o radikální změnu demokratického zřízení. Dělnická strana podala k Ústavnímu soudu návrh, jímž své rozpuštění napadla, ÚS ho ale odmítl.