Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vaše vína svět bohužel nezná, řekl ve Valticích degustátor Salvi

  7:59aktualizováno  7:59
Světově uznávaného britského odborníka na víno, Johna Salviho, pozvala na Moravu MF DNES. Zasedl v porotě redakčního testu vín a spolu s dalšími osmi degustátory hodnotil dvě moravské odrůdy - Pálavu a André. Výsledky vyjdou v MF DNES 19. června.

Test vína ve Valticích. Vína hodnotil též John Salvi, jeden z nejvýznamnějších degustátorů | foto: Radek Miča, MAFRA

Degustátor John Salvi, Master of Wine, poskytl MF DNES rozhovor bezprostředně po několikahodinové degustaci uspořádané v Národním vinařském centru na zámku ve Valticích.

"Ctihodný muž posedlý vínem"

John Umberto Salvi
Master of Wine
Narozen 6. dubna 1937 Hampstead, London, UK

Člen dvaadvaceti institucí spojených s kulturou vína, comanderií, confrerií či klubů.

Píše do třinácti světových vinařských periodik. Je mimořádně vítaným degustátorem světových soutěží a výstav. Nejen teoretikem, ale i praktikem čtrnáct let pracujícím v minulosti pro Chateau Palmer. Členem Institutu Master of Wine London od r.1974, v pořadí 20.

Je jedním ze zakládajících členů FIJEV, instituce shromažďující novináře, píšící o víně. Mluví anglicky, italsky, francouzsky, španělsky, německy, afrikánsky a rusky.

Ochutnal jste řadu vín zdejších uznávaných vinařství. Jaké jsou vaše pocity?
Mám naprosto jasnou představu. Z vinařů, které jsem zde potkal, jsem cítil entuziasmus a nadšení pro výrobu vína. Ta vína zde jezdím ochutnávat už dva roky a každý rok vidím jasné vylepšení. V tuto chvíli mohu říci, že zde začínáte vyrábět vína, která mají nejen možnost konkurovat na zahraničních trzích, ale stávají se z nich vína světové třídy.

K jakým vínům byste moravská vína přirovnal?
Podobnost je s rakouskými víny a vůbec mě to nepřekvapuje. Je to samozřejmě z toho důvodu, že Rakušané k vám mají velmi blízko a to nejen geograficky, ale i historicky a tradicí výroby vína. Rakušané vyrábějí víno stejných nebo podobných odrůd, například Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a další. Navíc mají velice podobné podmínky k pěstování hroznů jako vy. Tedy klima, mikroklima a půdní podmínky. Z toho důvodu jsou ta vína dost podobná.

Která vína vás zaujala?
Spíše bych hovořil o stylech vín, než o vínech konkrétních vinařů. Celkovou kvalitu a standard vnímám mnohem a mnohem větší u vín bílých než u červených. Konkrétně bych vyzdvihl Rulandské bílé, Rulandské šedé či Veltlínské zelené. Na druhou stranu z bílých odrůd jsem neshledal atraktivním a typicky odrůdovým Chardonnay, kterých jsem ochutnal hned několik. Doporučil bych zdejším vinařům se touto odrůdou dále nezabývat.
Co se týče červených, tak nejlépe bych hodnotil Merlot. A to je zajímavé. Bylo mi totiž několikrát řečeno, že Morava není oblast, kde by měl být Merlot jedním z klíčových červených odrůd. Přesto jsem přesvědčen, že zdejší Merlot patří k velkým vínům a je to víno, které by jistě přivezlo medaile z velkých zahraničních soutěží.  

Test vína ve Valticích. Vína hodnotil též John Salvi, jeden z nejvýznamnějších degustátorů Test vína ve Valticích. Vína hodnotil též John Salvi, jeden z nejvýznamnějších degustátorů

A která vína vás neoslovila?
Jak jsem již řekl, zcela jasně a zřetelně jsem nenašel atraktivní a jinak zajímavá vína odrůdy Chardonnay. Kdybych se ale blíže seznámil s problémy a chybnými kroky, které zdejší vinaři při jeho výrobě dělají, tak by se to určitě dalo napravit. Na druhou stranu ale ta vína byla bez technologických chyb, jen prostě nebyla Chardonnay. Dost často někteří z vinařů měli krásná vína, technicky dobře zpracovaná, ale postrádala odrůdový charakter. Chybělo jim to, co bych tam chtěl mít. Místním vinařům bych tedy doporučil se na toto více soustředit a odrůdový charakter do vína více dostat.

Ví se vlastně ve vaší zemi o moravských vínech?
Odpovím vám z perspektivy Angličana žijícího přes čtyřicet let v srdci vinařské Francie, Bordeaux. Ani Angličan, ani Francouz nemá nejenže ponětí, že se v České republice vyrábí víno, ale určitě ani nikdy zdejší vína nechutnal.

Jak tohle napravit?
I přes současnou hospodářskou krizi, kdy není jednoduché investovat peníze do propagace, i přes to, že to bude těžké a komplikované, bych doporučil návštěvy mezinárodních výstav a soutěží vín. Například mezinárodní Londýnskou výstavu vín či Vinexpo ve francouzském Bordeaux.

Test vína ve Valticích. Vína hodnotil též John Salvi, jeden z nejvýznamnějších degustátorů

Proč zrovna tyto?
Protože jde o tradiční velké světové výstavy, na které jezdí významní lidé. Všichni ti, kteří ve víně něco znamenají, tam jsou. A pokud by se setkali s vašimi víny, jenž by byly správně prezentovány, získali by určitě zájem. Hodně tomu věřím. Je to poměrně levná cesta, jak se dostat na zahraniční trhy a obecně do povědomí vinařských zemí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Současná podoba brněnského Hlavního nádraží.
Změny před brněnským hlavním nádražím, Hollan chce omezit tranzitní dopravu

Tisíce aut, tramvají i chodců denně se potkávají na jednom malém místě před brněnským hlavním nádražím. Brněnský magistrát chce co nejvíce aut odtud dostat...  celý článek

Řidiči brněnského DP protestovali proti chování vedení
Řidiči MHD v Brně chtějí přidat. Jděte jezdit do Vídně, řekl jim ředitel

Asi padesátka řidičů se ráno sešla před budovou dopravního podniku v Novobranské ulici v Brně. Za jejími okny totiž vedení už popáté jednalo se zástupci odborů...  celý článek

V Mikulově doufají, že až přijdou populačně silnější ročníky, situace s...
Gymnázium v Mikulově má pokaženou pověst. Nastoupilo jen devět prváků

Mimořádně nízký zájem o čtyřleté studium letos zaznamenali na gymnáziu v Mikulově. Pro školu, která už delší dobu bojuje s pošramocenou pověstí, je to další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.