Už do konce příštího roku by mohla v Brně vyrůst curlingová hala. Podle současných plánů by stála v areálu Gymnázia Matyáše Lercha v Žižkově ulici pod Kraví horou. Právě ředitel školy Petr Kovač je vášnivým hráčem curlingu a prosazení haly věnoval celý rok.
"Hrát dneska curling v Brně vyžaduje oběť. Znamená to jet dvě hodiny do Prahy, tam chvíli trénovat a pak zase dvě hodiny zpátky. Je na to potřeba den dovolené a halu není možné získat v atraktivních hodinách," popisuje Kovač.
Na stavbu brněnské haly, která se má vměstnat za lehkoatletický ovál za gymnáziem, se mu zatím podařilo sehnat čtyřiadvacet milionů korun. Většinu přispěl Jihomoravský kraj, další miliony získal díky takzvaným "poslaneckým pomníčkům" při rozdělování části státního rozpočtu na menší investice v regionech.
Poslední část peněz přislíbilo město, aby se hala mohla zvětšit do rozměrů vyhovujícím i podmínkám mezinárodních turnajů. Další peníze pak spolkne zázemí. Než je vyznavači curlingu seženou, budou moci využít zázemí školních sportovišť.
Curlingistů určitě přibude
Není hala za 24 milionů pro pár nadšenců přepych? Podle Kovače nikoliv. Zatím se v Brně curlingu věnuje aktivně asi šedesát lidí, podle ředitele gymnázia jich však po dostavbě haly přibude. "Pražská hala je stoprocentně vytížená, využívají ji i firmy na firemní akce. Curling je navíc sport pro všechny, kdo se udrží na nohou. A vlastně ani to ne, hrají ho i handicapovaní," říká Kovač.
Hodina pouštění kamenů po ledu a kmitání speciálním koštětem by podle plánů Kovače měla přijít na pět set korun. Na hrací ploše se přitom zabaví osm hráčů najednou, to znamená, že každý zaplatí něco přes šedesát korun. "Předběžně počítám s tím, že dopoledne by halu využívala naše škola, případně jiné školy, odpoledne by byla k dispozici týmům a večer veřejnosti nebo třeba firmám," nastínil.
První etapa stavby, zahrnující samotnou halu a související technické zázemí, se má začít stavět letos na podzim.
