"Letos tříletý projekt skončí, včelaři díky němu budou mít zmapovaný celý region," řekl Josef Hanuška z jihomoravské organizace Českého svazu včelařů.
Za detekci výskytu moru kraj zaplatil přes 2,2 milionu korun, dalších 1,5 milionu letos vyčlenil na nákup nových úlů a podporu včelařských kroužků mládeže.
"Pravděpodobně i letos se v monitoringu několik případů výskytu moru objeví. Jakmile ale budeme vědět o všech ohniscích ve všech okresech, zaměříme se pouze na ně a plošný monitor už nebude třeba," řekl Hanuška.
Napadené včely se pálí
Včelí mor je bakteriální nákaza, která napadá a zabíjí zavíčkovaný včelí plod. Postupně může zdecimovat celé včelstvo. Spory moru přežívají v úlech a na pomůckách až několik desítek let.
V Česku se mor nesmí v žádném případě léčit antibiotiky jako v některých zemích, ale včelstva v ohnisku nákazy se povinně likvidují. Nejčastěji se spálí spolu s úly, u nehořlavých částí úlů a pomůcek se na dezinfekci používá silný roztok sava a louhu.
Včelstva se často nakazí právě z již použitých úlů, které včelaři nakupují například na Slovensku. Letošní dotace kraje jsou proto určeny především na nákup nových úlů. Minimální dotace se pohybuje od tří do patnácti tisíc korun při spoluúčasti čtyřicet procent.
Kraj podporuje i mladé včelaře
Z celkové alokované částky 1,15 milionu korun tak na nejnižší částku může dosáhnout až 383 včelařů. Dalších tři sta padesát tisíc korun kraj vyčlenil na podporu mládežnických kroužků, zde je kvůli větší dostupnosti dotací snížena spoluúčast na pět procent.
Podle předsedy Českého svazu včelařů Luďka Sojky v Česku nyní funguje kolem 140 včelařských kroužků. Jeden kroužek navštěvuje průměrně deset dětí, v dospělosti se včelaření věnuje asi třetina z nich. Věkový průměr včelařů je v Česku 58,6 let.
