"Zkoumáme tamní lišejníky, řasy a sinice a snažíme se najít limity, kdy ještě přežijí a kdy už ne," vysvětlil Barták.
Výzkumníci tak běžně operují s teplotami od pěti do minus čtyřiceti stupňů Celsia a studují, jak se organismy chladu brání.
Vědci však testují i takzvaný šok zmrazením, kdy vzorky prudce ochladí na minus 196 stupňů Celsia. Zatímco většina organismů by při této teplotě s jistotou zemřela, v Antarktidě rostou i takové druhy, které dokážou přežít.
"My se u toho musíme chránit speciálními mrazuodolnými rukavicemi," podotkl Barták.
Vědci simulují polární podmínky v takzvaném lineárním ochlazovači, kterému přezdívají Malá Antarktida.
"Jde o vymrazovaný prostor o objemu deseti litrů. V něm rostliny ochlazujeme a sledujeme, jak reagují na různé podmínky," upřesnil Barták.
Kromě toho však vědci zkoumají i to, jak na lišejníky a řasy působí nadměrné záření, ať už viditelné, nebo ultrafialové, a také jak se antarktické organismy mění v průběhu vysychání.
"Jde o základní výzkum, nemá nějaké primárně praktické využití. Výsledky však mohou posloužit například při zkoumání otázky přežití ve vesmíru, kde by antarktické organismy mohly být využity pro modelové experimenty," řekl Barták.
Rostliny brněnští vědci přivezli z ostrova Jamese Rosse, kde mají výzkumnou stanici. Pravidelné výpravy na ni podnikají už od roku 2007.
