Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Do biobanky poputují tisíce vzorků pupečníkové krve, uskladní ji roboti

  • 2
V brněnském univerzitním kampusu vznikne biobanka. Uchová dva miliony vzorků pupečníkové krve, které poslouží pro studium různých vlivů na zdraví člověka. Vědci je chtějí odebrat novorozencům z Brna.

Proč přibývá chronických onemocnění? Budou příští generace víc a víc obézní? A jak na děti působí znečištěné ovzduší?

Vědci z Masarykovy univerzity spouštějí dlouhodobou studii, jejímž cílem je prozkoumat nejrůznější faktory, které ovlivňují zdraví člověka. Začínají oslovovat nastávající rodičky s prosbou, zda jim mohou odebrat vzorky krve z pupeční šňůry a následující roky sledovat, jak se jejich děti vyvíjejí.

„Zajímá nás celá řada faktorů od dopadu na plodnost přes zdravý vývoj až po kardiovaskulární nebo imunologické poruchy. Mimo jiné také sociologické a ekonomické vlivy, dostupnost zdravotní péče, stres,“ přiblížila záměr projektu Jana Klánová, ředitelka Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX).

Biobanku dostaví v roce 2019

Centrum spadá pod Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. Do studie chce zapojit celkem 10 tisíc novorozenců. Pro uchování jejich vzorků vybuduje v bohunickém kampusu nové laboratoře a biobanku.

Univerzita na projekt získala z evropských fondů čtvrt miliardy korun. Největší náklady půjdou právě na biobanku, v níž mají v budoucnu být uloženy až dva miliony vzorků sloužících k dalšímu bádání.

Při skladování tak velkého množství zkumavek může člověk velmi snadno udělat chybu, proto vše bude fungovat na robotické ovládání. Biobanku ve dvou podzemních patrech kampusu dostaví v roce 2019.

Ve Fakultní nemocnici Brno, jež na projektu spolupracuje, už začali s pilotní fází výzkumu. Její pracovníci data jednak sbírají, ale také je v nových laboratořích vyhodnotí.

„Projekt nám poskytne informace o nejzávažnějších chronických nemocech, které nás trápí. Díky analýze dat se dozvíme, jak jim předcházet nebo jak je lépe zvládat,“ slibuje náměstek nemocnice Tomáš Kašpárek.

Matkám, jež se zapojí, lékaři odeberou před porodem vzorek moči, krve a slin. Do těhotenského průkazu dostanou nálepku, aby lékaři na porodním sále poznali, že se účastní studie a že jim mohou odebrat také pupečníkovou krev. Novorozencům pak ještě odeberou takzvanou krevní kapku. Jeden vzorek přitom dokážou vědci rozdělit až do 50 zkumavek.

Účastí ve výzkumu matky rovněž dávají souhlas s přístupem k informacím od pediatrů. Po odběru vzorků už bude jejich aktivní zapojení spočívat pouze ve vyplňování elektronických dokumentů.

„Tím, že podepíší informovaný souhlas, říkají, že nám dávají biologický materiál, s nímž můžeme v dlouhodobém horizontu pracovat, a že je můžeme zvát k účasti na dalších výzkumech. K ničemu se ale nezavazují, mají právo kdykoliv přestat dotazníky vyplňovat,“ zdůraznila Klánová.

Zapojí se i další fakulty

První sadu otázek dostanou matky ještě v šestinedělí, další po třech a šesti měsících života dítěte. A to z důvodu, že v tomto období je psychomotorický vývoj dítěte nejrychlejší. Pak jim dotazníky budou rozesílat v rozmezí několika let.

Na jižní Moravě podobně rozsáhlý výzkum spočívající v dotazníkovém šetření začali vědci dělat už v roce 1991. Tehdy se zapojilo 7 500 lidí z Brna a Znojma. Skončil po 19 letech, do konce vydržela zhruba tisícovka účastníků. Centrum RECETOX si od této nové studie slibuje, že po letech bude moci data z obou výzkumů porovnat.

Vzorky kromě Bohunic odeberou i v porodnici na Obilním trhu.

Na projektu budou spolupracovat kromě přírodovědecké fakulty ještě fakulty sociálních studií a sportovních studií. Jedna se zaměří na fyzickou kondici zkoumaných lidí, druhá na jejich socioekonomickou situaci.