Takové peníze míří jen na ty největší výzkumné projekty. Více než 830 milionů korun jde z evropských fondů, další peníze mají vědci přislíbené ze státního rozpočtu. Mohou tak spolupracovat s elitními institucemi ve světě.
Samotný výzkum v Brně se zaměří hlavně na to, co nejvíce negativně ovlivňuje život zde ve městě.
„Může to být třeba vzduch, voda, pesticidy v potravinách, alkohol, drogy, cigarety, prášky, ale i stravou zapříčiněné špatné trávení. Pak také hluk, permanentní osvětlení, stres z práce a podobně. Náš pohled je komplexní, a to na faktory, které zapříčiňují zdraví nebo nemoc člověka a také to, jak dlouhého a kvalitního života se dožijeme, tedy jak aktivní budeme mít stáří,“ přiblížila Jana Klánová, ředitelka Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox).
Podle ní je problém, že v Česku má v této oblasti prioritu drahý zdravotní systém. „Ale ten jen hasí požáry a udržuje nás nemocné při životě. Rozdíl mezi dobou dožití a dobou zdravého dožití je obrovský. Do budoucna bude zdravé stárnutí velkým tématem. Hrozí totiž, že zkolabuje celý sociálně-zdravotnický systém, pokud budeme pouze prodlužovat nemocný věk,“ varuje.
Data o tom, co na Brňany působí, sbírají vědci dlouhodobě. Teď jim je partnerské instituce v Londýně a Barceloně pomohou vyhodnotit.
„Náš výzkum pouze nevyjmenuje, čemu jsou lidé vystaveni, ale pomocí matematických modelů dokážeme také předpovědět, jak bude situace vypadat třeba za padesát let. K tomu potřebujeme znát i plány místních samospráv, tedy měst. Modely nám ukážou, která opatření jsou pro zdraví obyvatel zásadnější a s větším účinkem. Budeme městu schopni říct, jestli je lepší třeba sázet stromy, nebo omezit dieselové motory,“ uvedla příklad ředitelka.
Zásadní změna? Zlepšení vědeckého managementu
Největší díl z peněz, přibližně 770 milionů korun, půjde na modernizaci vědeckého zázemí. A to nejen po technologické stránce, kdy univerzita v centru zřídí lepší laboratoře a doplní vybavení biobanky, ale také i po té manažerské.
„Obdrželi jsme celkem tři dotace. Tou největší je 30 milionů eur (asi 770 milionů korun, pozn. red.). Polovina těchto peněz půjde na manažerské zdokonalení centra. Máme teď za úkol spolupracovat velmi úzce se západními institucemi, které nám pomohou naši práci zdokonalit a dostat na špičkovou úroveň,“ vysvětlila Klánová.
Jak bude taková spolupráce v praxi vypadat? Zahraniční vědci budou jezdit do Brna školit místní odborníky, pomáhat jim vybudovat kvalitní personální zázemí a naopak vědci z Brna, ale také studenti a stážisté budou intenzivně navštěvovat zahraniční univerzity a sbírat důležité kontakty a poznatky.
Recetox si spolupráci domluvil s univerzitami v Londýně a v Curychu. „Jde o to, abychom u nás vybudovali skutečnou kapacitu pro epidemiologický výzkum, tedy výzkum zdraví a stárnutí,“ doplnila Klánová.
Celková suma se může ještě navýšit o příspěvek od státu, který podle mluvčí univerzity Terezy Fojtové přislíbil spolufinancovat právě modernizaci centra.
„Zatím nevíme, jak vysoký příspěvek z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání obdržíme. Nemyslím si ani, že bychom se to dozvěděli v řádu dnů. Nicméně stát v minulosti přislíbil, že se na modernizaci podílet bude,“ uvedla Fojtová.
A ještě jeden příspěvek z evropských dotačních fondů Masarykova univerzita využije. Dalších 50 milionů korun je vyčleněno na příchod zahraničních specialistů do Brna.
„U nás prakticky není environmentální epidemiologie. Jsou také potřeba bioinformatici a experti na biostatiku. Hledáme takového lídra, který bude schopný pracovat s biologickými a populačními daty, která jsme nasbírali,“ upřesnila ředitelka s tím, že zatím se po nových kolezích teprve rozhlížejí.
Investice jako do cvičné nemocnice nebo Ceitecu
Ačkoli příspěvky dohromady představují nebývale vysokou částku, podle Fojtové je největším úspěchem to, že Recetox uspěl ve všech třech podaných výzvách evropského programu Horizont 2020 zároveň.
„Peníze jsou důležité jak pro technologie, moderní přístroje a rozvoj centra, tak i pro zaplacení lidí, kteří se na projektech podílejí. Jedno bez druhého nefunguje,“ dodala Fojtová.
Částku 830 milionů korun, kterou univerzita z evropských dotací obdržela, řadí mezi tak zásadní finanční injekce, jakými byly dotace na výstavbu cvičné nemocnice v brněnských Bohunicích nebo podíl na vybudování vědeckého centra Ceitec.
Rozpočet na vybudování simulační nemocnice je asi 1,2 miliardy korun. Stavba Ceitecu stála více než pět miliard, na ní se však podílely hned čtyři brněnské univerzity a dvě vědecké instituce.
A kdy začne Recetox získané peníze utrácet? S výzkumem začnou vědci hned v září. Modernizovat zázemí a prohlubovat vztahy mohou začít od ledna a projekt potrvá sedm let. Poslední díl peněz mohou začít vybírat až v momentě, kdy bude jasné, kdo bude zahraniční posilou v Brně.
