Jmelí bílé, které má díky svému spojení s Vánoci a líbáním pro mnohé lidi romantický nádech, v posledních letech decimuje tisíce zejména listnatých stromů především na Moravě.
Vědci proto už mnoho let vymýšlí, jak invazi jmelí zastavit. A vyvinuli strategii, která má parazitickou rostlinu „oklamat“.
„Náš nápad je postavený na faktu, že jmelí je stálezelený keř, zatímco hostitelské dřeviny, na nichž parazituje, jsou zpravidla opadavé listnaté stromy. Po určitou část roku, kdy je hostitel v bezlistém stavu, jsou tedy pro rostlinku jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá,“ přibližuje arborista z Mendelovy univerzity v Brně Jiří Rozsypálek.
Jmelí se na toto období živoření adaptuje tím, že uzavře své průduchy a utlumí většinu svých funkcí. Tím přečká do doby, než hostitelský strom znovu rozkvete a jmelí mu opět může brát živiny ve velkém.
Vědci však vyvinuli látku, která jmelí povzbuzuje k aktivitě i během zimy, kdy nemá dostatečné zdroje. Když pak otevře své průduchy a zahájí například fotosyntézu bez potřebného přísunu vody a dalších živin, postupně umírá.
„Na hostitelskou dřevinu by tato látka neměla mít vliv, neboť se vstřebává skrze listy, které v době aplikace hostitelská dřevina nemá,“ podotýká Rozsypálek.
Vědci roky testovali látku na různých dřevinách a hledali její ideální složení. Během poslední zimy ji vyzkoušeli na čtyřiceti stromech s velmi povzbudivými výsledky. „Nasvědčují tomu, že bude naše snažení úspěšné a odumře 90 procent jmelí, které jsme ošetřili postřikem,“ uvedl další z výzkumníků Petr Martinek.
Jediným dosavadním způsobem, jak jmelí zlikvidovat, bylo jeho odřezání. To se však dá praktikovat pouze v případě, kdy je hostitelský strom zasažen jen mírně.
„V případech, kdy je dřevina jmelím zasažena silně, nebo keříky vyrůstají z větví nižších řádů či kmene, není mechanická likvidace možná, neboť by jí byl zásadně poškozen i hostitelský strom,“ vysvětluje Rozsypálek.
Jmelí „řádí“ především na území Moravskoslezského kraje, ale ničí stromy rovněž ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Tím, že po úspěšné kolonizaci odebírá svému hostiteli většinu vody, způsobuje prosychání korun stromů a zároveň svou vahou láme postižené větve.
