Kam se poděl mráz? Polárníci se vozili po Antarktidě na čtyřkolkách

Extrémně teplé počasí zažili letos vědci z brněnské Masarykovy univerzity na své tradiční výpravě do Antarktidy, kde na ostrově Jamese Rosse mají už deset let vlastní polární stanici. Přivezli díky tomu velké množství vzorků, které budou dlouhé měsíce zpracovávat.

Očekávají, že díky nim popíší například dva až čtyři druhy nových lišejníků.

„Doba expedice byla sice kratší, ale zase jsme mohli být každý den v terénu, takže jsme splnili všechno, co bylo v plánu, a ještě něco navíc. Jindy jsme byli dva či tři dny zavření na základně, venku totiž zuřila vánice o rychlosti 80 až 120 kilometrů v hodině a vidět bylo sotva na deset metrů. Letos jsme přijeli a ostrov byl do výšky až 600 metrů prakticky bez ledu,“ vylíčil vedoucí brněnské výpravy Daniel Nývlt.

Ze základní stanice Johanna Gregora Mendela týmy rozložily kemp u jezera Monolith a z něj podnikaly menší výpravy na sousední ostrovy.

„Lidi jsme mohli dopravovat na nafukovacích gumových člunech a rozvážet náklad na čtyřkolkách. Nebylo třeba tahat stany, zásoby jídla, vařiče a techniku na zádech jako v jiných letech,“ popsal Nývlt.

A teplotně nad průměrem byl na stanici i celý předchozí rok 2016. Podle zjištění vědců byla průměrná teplota minus 3,9 stupně Celsia, což je dva stupně nad průměrem od roku 2004, od kdy tam vědci z Masarykovy univerzity měří.

Drony zvládly jen slabý větřík

„Zima byla mírná, teploty málokdy klesly pod minus dvacet stupňů a jaro přišlo záhy, což mělo za následek rychlé tání ledovců. Sledujeme dlouhodobě dva z nich a další dva jsme k nim přibrali. Pokusíme se zjistit, co je čeká, protože ledovce jsou indikátorem celkových změn,“ vysvětlil klimatolog a meteorolog výpravy Kamil Láska.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

I když se dlouhodobě otepluje a ledovce tají, v některých okrajových částech ostrova Jamese Rosse brněnští odborníci v minulých letech zaznamenali anomálii – ochlazení a mírný nárůst ledu.

Podle Nývlta to souvisí s tím, že v minulých letech byl průliv mezi ostrovem a pevninou zamrzlý až do poloviny února. To ochlazovalo přízemní vrstvu atmosféry, takže teploty při zemi byly výrazně nižší.

„Po minulé zimě se to ale zlomilo a ledovec taje tak, jak má,“ poznamenal Nývlt. Letos poprvé vědcům pomáhaly snímkovat povrch ledovců i bezpilotní systémy. „Díky dronům získáme přesná a prostorová data, ale dají se použít jen při slabém větříku do rychlosti čtyři metry za sekundu,“ upřesnil Nývlt.

Vědci slaví na své základně už deset let:

7. března 2017