Více než dvě stě Čechů si každý rok poraní míchu a skončí na vozíku. Kvůli autonehodě nebo třeba nezodpovědnému skoku do vody se jim v mžiku změní život.
Díky přelomovému a světově unikátnímu objevu brněnských vědců by však mohli paraplegici jednou dostat šanci, že se znovu postaví na nohy. Šanci na plnohodnotný život opatrně vědci slibují i lidem trpícím Parkinsonovou nemocí (v Česku jich je nyní až 15 tisíc) či starým lidem s Alzheimerovou chorobou. Ta trápí zhruba čtvrtinu seniorů starších 85 let.
Přelomový objev brněnských vědců Čtěte v sobotu, 18. 10.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Nyní jsou lidé, kteří bojují s těmito nemocemi, v bezvýchodné situaci. Poškozené nervové buňky v mozku či míše totiž medicína neumí léčit. Svoji naději nemocní upínají k výzkumu kmenových buněk, díky nimž by se ty nemocné mohly nahradit nově vypěstovanými buňkami.
Vědci popsali chování enzymu, který řídí časný vývoj buněk
Léčba však doteď měla jeden velký problém. Vědci nevěděli, co rozhoduje o tom, jak se budou kmenové buňky vyvíjet. Jaký signál dostanou, aby se z nich vyvinuly buňky nervové, nebo naopak jaterní, krevní či svalové. "Potřebujeme se naučit vyrábět přesně ten druh buněk, který bude k léčbě potřeba. Není pochopitelně možné vpravit například do nemocného mozku nové buňky, mezi nimiž bude třeba deset procent jiné tkáně," vysvětlil Petr Dvořák z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Právě vědcům z tohoto ústavu se nyní podařil objev, který ve výzkumu kmenových buněk znamená obrovský skok, i když ke skutečné léčbě chybějí určitě ještě dlouhá léta. Popsali totiž chování enzymu, jenž řídí velmi časný vývoj buněk. Rozhoduje tak o tom, které buňky se následně vyvinou v jaké orgány či tkáně. "Když je tento enzym hodně aktivní, z kmenových buněk v embryu se vyvíjí specializované buňky, které tvoří například játra. Když je naopak aktivita enzymu malá, vznikají buňky nervové a vytvářejí třeba mozek," popsala vedoucí týmu Yuh-Man Wadeley.
Po třech letech výzkumu otiskl tento týden jejich objev jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Cell Stem Cell. "Určitě se nyní někomu dalšímu už rozsvítilo v hlavě světýlko, jak s tímto poznatkem dále naložit a jak ho využít při léčbě. A i když to patrně nebude nikdo z Česka, bude náš objev důležitým základním kamenem," zhodnotil Dvořák.
