Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci v Podyjí zachraňují staré ovocné dřeviny

  17:01aktualizováno  17:01
Pod jejich názvy si řada lidí nepředstaví vůbec nic, jiné zase znějí pro náš kraj exoticky. Mišpule, moruše, oskeruše či různé druhy slivoní, třeba durancie nebo myrobalán. To jsou ovocné dřeviny, které nyní mapují přírodovědci v Národním parku Podyjí. Začali totiž s projektem na záchranu starých odrůd ovocných stromů, které se v Podyjí dosud vyskytují.
Ovocný strom. Ilustrační foto

Ovocný strom. Ilustrační foto | foto: ArchivMF DNES

"Máme i ze zákona povinnost starat se o veškerý genofond národního parku. Tedy nejde jen o ochranu divoké přírody, která je podstatou existence národního parku, ale i o přírodně-kulturní dědictví," uvedl Martin Škorpík ze správy parku.

Podle něj je každá dochovaná krajová odrůda ovocné dřeviny jakýmsi zápisem o minulém využití krajiny a dávné činnosti člověka. "Každá taková dřevina má i nějaký svůj původ a není náhodou, že se ocitla právě na tomto místě. Vše vypovídá o minulém využití krajiny," popsal přírodovědec.

Správa parku se tak nyní snaží vyhledávat a zachraňovat jednotlivé stromy starých ovocných odrůd, které následně odborně posoudí. Na hradišťských terasách tak již vědci zaznamenali staré fíkovníky, které se tam v minulosti pěstovaly, a také mišpule. Rostlina původem z Orientu má robustní, světle hnědé chlupaté plody, které jsou jedlé až po přejití mrazem.

"Jsou skutečně moc pěkné, na tamních terasách se jich objevuje ještě hodně a bude tam určitě i více typů. Rovněž tam jsou ale i zajímavé třešně," kvitoval Stanislav Boček z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, kterého přírodovědci z Podyjí přizvali na pomoc při určování starých odrůd.

Správa parku nyní pořádá výpravy odborníků, kteří již velmi staré a neudržované ovocné stromy a sady mapují. Kromě hradišťských teras rostou na východ od Znojma, zejména v okolí Hnanic, Popic, na rozhraní tamních obcí a vřesovišť. A menší skupinky jsou i směrem na západ k Vranovsku.

Vědci popíší, zda jednotlivé dřeviny dokážou do budoucna samy přežít, či jestli je potřeba jejich ošetření. V případě, že postupně hynou, avšak jsou natolik cenné, že je dobré je zachránit, musí vědci odebrat rouby. "Máme už určené dvě plochy, kde sázíme takto nově vypěstované jedince," popsal Škorpík.

Co kde roste

Podle Stanislava Bočka z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se v okolí Národního parku Podyjí nacházejí zajímavé typy mišpulí či různé krajové formy slivoní. Jedinečné typy slivoní mají bohatou tradici i v dalších částech kraje, například durancie zvaná slíva se hojně pěstovala na Slovácku, kde je dodnes.
 
V oblasti Strážnicka jsou pak opět populární jinde zanikající oskeruše. "Je jich ale málo a rostou pomalu, takže jsou vzácné," komentoval Boček.

Na jihu regionu se pak objevují i moruše či kdouloně, které mají rády teplo. Chutné plody kdouloní - kdoule - jsou tvarem podobné hruškám nebo jablkům a jedlé jsou po uvaření.

Jih Moravy obývá běžněji i dřín obecný, zejména na suchých vápenitých podkladech v lesích. Plody dřínu mají hodně vitaminu C.

V kraji jsou k vidění i teplomilnější stromy. Například kaštanovníky, které poskytují známé jedlé kaštany. Ty se konzumují pečené, sušené nebo vařené. Svoji tradici mají i fíkovníky na hradišťských terasách Národního parku Podyjí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z natáčení seriálu Četníci z Luhačovic
Noví četníci míří do Znojma, filmaři si prošli město kvůli dobovým scénám

Česká televize se rozhodla znovu vsadit na poetiku prvorepublikových detektivek s komediálním nádechem. Po brněnských Četnických humoreskách a jimi inspirované...  celý článek

Ilustrační snímek.
Opilec seděl na lavičce, v sáčku měl kus prstu. Zranil se na stavbě

Zakrváceného muže našli v úterý odpoledne brněnští strážníci v Kohoutovicích. Pomoc mu přivolali kolemjdoucí. Ukázalo se, že přišel o část prstu. Jak, to se...  celý článek

Ilustrační foto
Studenti ekonomie mají svou laboratoř. Zkoumají třeba daňové podvody

Experimentovat mohou i ekonomové. Teď k tomu mají i dvě výzkumné laboratoře na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jejich hlavní výhodou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.