Studenti oboru Fyzika plazmatu na Masarykově univerzitě Jiří Šperka a Pavel Souček sestrojili zařízení, které nejenom obří gravitaci v centrifuze odolá, ale zároveň dokáže měřit plazmatické výboje. To jim přineslo prestižní vavříny v projektu pojmenovaném Spin Your Thesis!, což doslova znamená Roztočte si svou dizertaci.
"Mezi materiály, které by se takto mohly vytvořit, patří třeba uhlíkové nanotrubky, které jsou velice pevné a jednou by z nich teoreticky mohl vzniknout například výtah do vesmíru. O fullerenech se zase uvažuje jako o nosičích léku na specifická místa v lidském organizmu, například pro léčbu rakoviny," nahlédl do budoucnosti, kterou by projekt pojmenovaný GRAVARC mohl přinést, jeden z jeho autorů Jiří Šperka.
Kostrbatě pojmenované zařízení se skládá z pevné ocelové kostry, která ochraňuje precizní vnitřek, v němž hoří obloukový výboj. Studenti ho pečlivě navrhovali půl roku.
"Srdcem jsou dvě elektrody ve tvaru parůžků. Pokud mezi ně přivedeme dostatečně vysoké napětí, zapálí se v dolní části elektrod výboj. Náš systém ale zahrnuje také rychlou kameru, detektor změn akustického tlaku nebo optický spektrometr," vysvětlil druhý z autorů projektu Pavel Souček.
Přístroj by chtěli vyzkoušet i ve stavu beztíže
I když jsou to citlivé přístroje, všechny bez výjimky musejí vydržet obrovské síly, které na celé zařízení v nizozemské centrifuze působí. "Na takovéto ověření se nejlépe v našich podmínkách hodí takzvaný drop test. Při něm se zařízení z výšky pustí na zem. Pokud pád přežije, je dobrá šance, že odolá i jízdě na centrifuze. Alespoň doufáme," smějí se oba mladí vědci.
I když se zařadili mezi pouhé čtyři týmy, které své nápady letos budou moci na speciální centrifuze ověřit, jejich plány komplikovanými testy v Nizozemsku nekončí. Zkusit si své pokusy by totiž krom obří gravitace chtěli Šperka se Součkem i ve stavu beztíže.
"Máme spoustu myšlenek, které během jednoho programu nestihneme uskutečnit. Doufáme, že nám Evropská kosmická agentura umožní udělat i experimenty také v nulové gravitaci během parabolických letů nebo rovnou na Mezinárodní kosmické stanici. Možnost spolupráce s touto renomovanou evropskou výzkumnou organizací je pro nás zásadním úspěchem sama o sobě," vysvětlil Šperka.
